Září je proto vhodné rozdělit na dvě části. Jedna se týká rostlin, které ještě mohou několik týdnů růst a poskytovat úrodu, druhá pak samotného skleníku. Po letní sezoně je potřeba odstranit rostlinné zbytky, zkontrolovat konstrukci, vyčistit prostor a podle potřeby připravit půdu. Pokud se o skleník postaráte včas, nebude vás na jaře čekat náročný úklid právě ve chvíli, kdy už budete chtít sázet. Péče o skleník v září tak může výrazně usnadnit start nové pěstitelské sezony.
Léto ještě nekončí: Rajčata mohou pokračovat ve sklizni
Pokud jsou rajčata ve skleníku stále zdravá a vytvářejí nové plody, není nutné je v září automaticky likvidovat. Teploty sice postupně klesají, ale přes den může být ve skleníku stále příjemně teplo a rostliny mohou ještě dozrávat. U zdravých rostlin má proto smysl ponechat ty plody, které mají šanci dozrát, a postupně odstraňovat listy nebo části rostlin, které jsou poškozené či nemocné.
Zároveň už ale není vhodné podporovat bujný růst nových výhonů na úkor dozrávání stávajících plodů. Rostlina má v tomto období omezenější čas a méně světla, takže je lepší soustředit její energii na dozrání rajčat. Pokud předpověď hlásí výrazné ochlazení, je potřeba situaci sledovat a rozhodnout se, zda část plodů sklidit dříve a nechat je dojít mimo rostlinu. Září tedy nemusí znamenat konec rajčatové sezony, spíše její postupné uzavírání.
Papriky si ve skleníku mohou užít ještě několik týdnů
Podobně jako rajčata mohou pokračovat také papriky ve skleníku. Chráněné prostředí jim poskytuje lepší podmínky než venkovní záhon, zejména během chladnějších nocí. Pokud jsou rostliny zdravé a stále nasazují nebo dokončují plody, může se vyplatit jejich sklizeň ještě nějakou dobu prodloužit.
U paprik je důležité sledovat především stav rostlin a počasí. Pokud jsou noci výrazně chladné, růst se zpomalí a dozrávání může trvat déle. Přesto může být skleník pro papriky v září velmi užitečný, protože dokáže vytvořit příznivější mikroklima. Podzimní sklizeň paprik tak může pokračovat i v době, kdy už venkovní zeleninové záhony postupně končí.
Listová zelenina přebírá místo po letních plodinách
Jakmile se uvolní část prostoru po rajčatech, paprikách nebo okurkách, nemusí zůstat prázdná. Právě naopak. Září je vhodným obdobím pro výsev a výsadbu některých druhů listové zeleniny, která má ráda chladnější podmínky a nepotřebuje tolik tepla jako letní plodiny.
Do skleníku se mohou hodit například saláty, špenát, rukola nebo polníček. Výhodou je, že chráněný prostor může prodloužit dobu, během níž můžete čerstvé listy sklízet. Některé druhy navíc nevyžadují mnoho místa a lze je pěstovat i v menších sklenících. Pokud tedy po letní sezoně zůstane volná půda, je škoda ji nechat bez využití. Místo toho můžete vytvořit malou podzimní úrodu, která bude připravena ke sklizni v době, kdy je nabídka čerstvé zeleniny ze zahrady už podstatně menší.
Ředkvičky dostávají druhou šanci
Ředkvičky ve skleníku mohou být zajímavou volbou pro podzimní pěstování, protože jejich vegetační doba je poměrně krátká. V září už nejsou problémem vysoké letní teploty, které mohou způsobovat rychlé vybíhání některých rostlin do květu. Chladnější podmínky jim často vyhovují více a skleník zároveň poskytuje určitou ochranu před nepříznivým počasím.
Před výsevem je vhodné půdu uvolnit, odstranit zbytky předchozích rostlin a případně doplnit vhodnou organickou hmotu. Ředkvičky nepotřebují příliš hlubokou půdu, ale důležitá je její struktura a pravidelná vláha. Podzimní ředkvičky mohou být příjemným zpestřením zářijového pěstování a zároveň ukazují, že skleník nemusí být určen pouze pro teplomilnou zeleninu.
Špenát využije chladnější část roku
Další možností je podzimní špenát, který se do skleníku dobře hodí. Špenát obecně preferuje chladnější počasí a při vysokých teplotách může rychleji vybíhat do květu. Zářijový výsev proto může být vhodnou cestou k čerstvé sklizni v pozdější části podzimu a podle počasí i během dalších měsíců.
Důležitá je především rovnoměrná zálivka a půda, která není dlouhodobě přemokřená. Ve skleníku je potřeba myslet také na větrání. I když jsou venkovní teploty nižší, za slunečného dne se může prostor pod sklem velmi rychle zahřát. Větrání skleníku na podzim je proto stále důležité, protože pomáhá regulovat teplotu a vlhkost a omezuje podmínky vhodné pro některé choroby.
Česnek do skleníku? Záleží na podmínkách a prostoru
U některých zahrádkářů může být zajímavé využít skleník také pro experimentování s podzimní výsadbou česneku, pokud mají vhodné podmínky a dostatek prostoru. Česnek se však tradičně pěstuje především venku a skleník pro něj není nezbytný. Pokud je půda ve skleníku kvalitní a prostor by jinak zůstal nevyužitý, může být jeho podzimní výsadba jednou z možností, ale není důvod ji považovat za povinnou součást podzimní péče.
Mnohem důležitější je, aby skleník nebyl na konci sezony ponechán se zhutněnou, vyčerpanou nebo nemocemi zatíženou půdou. Právě příprava půdy ve skleníku bude mít na další sezonu mnohem větší význam než snaha zaplnit každý volný centimetr za každou cenu.
Po letní sezoně přichází velký úklid
Jakmile začnou letní plodiny definitivně končit, nastává čas na důkladnější úklid skleníku. Rostliny, které už neplodí nebo jsou výrazně poškozené, je vhodné odstranit. Zvláštní pozornost věnujte nemocným rostlinám a jejich částem. Není dobré nechávat ve skleníku staré listy, stonky a plody jen proto, že se během zimy samy rozloží.
Rostlinné zbytky totiž mohou obsahovat původce chorob nebo škůdce, kteří by mohli v další sezoně znovu způsobit problémy. Zdravé organické materiály lze podle jejich charakteru využít například při kompostování, zatímco nemocné části je vhodnější likvidovat způsobem odpovídajícím místním pravidlům a nepřidávat je bez rozmyslu do kompostu. Čistý skleník je jedním z nejlepších základů pro zdravější začátek další sezony.
Půda si po několika měsících zaslouží pozornost
Letní zelenina odebírá z půdy živiny a při pěstování stejných druhů opakovaně na jednom místě se mohou postupně zvyšovat také problémy s některými půdními chorobami. Péče o půdu ve skleníku by proto neměla končit pouze odstraněním rostlin. Září a podzim jsou vhodným obdobím pro zhodnocení jejího stavu a případné zlepšení.
Půdu můžete podle potřeby prokypřit a doplnit vhodnou organickou hmotu. Není však nutné automaticky přidávat velké množství hnojiva bez znalosti skutečného stavu půdy. Přehnojování může být stejně problematické jako nedostatek živin. Pokud skleník používáte dlouhodobě, může být užitečné občas provést rozbor půdy, který poskytne lepší představu o hodnotách jednotlivých živin a případné potřebě úprav.
Čistá skla pustí dovnitř více podzimního světla
S ubývající délkou dne začíná být světlo pro rostliny stále důležitější. Zatímco v létě může být ve skleníku někdy až příliš intenzivní sluneční záření, v září a říjnu už každý dostupný paprsek pomáhá. Proto má význam věnovat pozornost také čištění skleníku.
Prach, nečistoty a usazeniny mohou snižovat množství světla, které se dostává k rostlinám. Čisté stěny a střecha jsou proto jednoduchým způsobem, jak podmínky uvnitř zlepšit bez jakýchkoliv složitých zásahů. Při čištění je vhodné postupovat šetrně a zároveň zkontrolovat, zda nejsou některé části skleníku poškozené. Září je k takové kontrole vhodné, protože ještě není potřeba řešit zimní mrazy a případné opravy lze provést včas.
Zkontrolujte konstrukci dříve, než přijde zima
Po letní sezoně je dobré projít celý skleník a zaměřit se na kontrolu konstrukce. U skleněných skleníků zkontrolujte jednotlivé tabule, uchycení a případné praskliny. U fóliovníků zase věnujte pozornost stavu fólie, konstrukci a kotvení. Silný vítr, sníh a mráz mohou během zimy odhalit každou slabinu, proto je lepší řešit případné problémy ještě před nástupem nepříznivého počasí.
Pozornost si zaslouží také dveře, větrací okna a jejich mechanismy. Pokud se některá část špatně zavírá nebo naopak nedrží, je vhodné ji opravit. Příprava skleníku na zimu nemusí znamenat velkou rekonstrukci. Často jde o několik drobných oprav, které však mohou výrazně prodloužit životnost celého prostoru a ochránit vybavení i rostliny.
Větrání zůstává důležité i po skončení léta
Jedním z omylů je představa, že s příchodem podzimu lze skleník nechat většinu času úplně uzavřený. I v chladnějším období může za slunečného dne teplota uvnitř výrazně stoupnout. Současně se může zvyšovat vlhkost, což vytváří vhodné podmínky pro některé houbové choroby.
Větrání skleníku v září proto stále patří k základní péči. V teplejších dnech je vhodné umožnit výměnu vzduchu, zatímco při velmi chladném počasí je potřeba větrání přizpůsobit aktuálním podmínkám a rostlinám, které uvnitř pěstujete. Neexistuje jeden univerzální režim pro každý skleník. Rozhoduje teplota, vlhkost, počasí a druh pěstovaných rostlin.
Škůdci mohou přežít sezonu společně s vámi
Podzimní úklid je vhodnou příležitostí také ke kontrole škůdců ve skleníku. Během sezony se mohou objevit mšice, molice, svilušky nebo další nežádoucí organismy. Pokud jejich přítomnost přehlédnete, mohou se v chráněném prostředí udržet a v následující sezoně začít znovu způsobovat problémy.
Při úklidu proto prohlédněte nejen rostliny, ale také konstrukci, kouty a místa, kde se mohou ukrývat různí škůdci nebo jejich vývojová stadia. Odstranění starých rostlin a důkladné vyčištění prostoru může pomoci snížit jejich množství. Hygiena ve skleníku je přitom důležitou součástí prevence a často nevyžaduje žádné nákladné prostředky.
Není nutné nechat skleník přes zimu prázdný
Pokud máte možnost pěstovat zimní zeleninu ve skleníku, nemusí se prostor po sklizni letních plodin proměnit v prázdnou místnost. Podle místních podmínek a konkrétního typu skleníku můžete pokračovat s některými odolnějšími druhy. Výsev a výsadbu je ale potřeba naplánovat tak, aby rostliny měly dostatek času zakořenit před příchodem nejchladnějšího období.
Vhodné druhy mohou nabídnout čerstvou sklizeň i v době, kdy venkovní záhony odpočívají. Skleník tak může být využíván mnohem efektivněji a jeho přínos se neomezuje pouze na několik letních měsíců. Celoroční využití skleníku samozřejmě závisí na klimatu, konstrukci a možnostech ochrany před mrazem, ale i jednoduchý nevytápěný skleník může sezonu výrazně prodloužit.
Září je ideální chvíle připravit si plán na příští rok
Podzimní práce nejsou jen o úklidu. Právě nyní máte nejlepší příležitost zamyslet se nad tím, co se letos povedlo a co byste příští rok chtěli změnit. Poznamenejte si, které odrůdy zeleniny dobře prospívaly, kde se objevily choroby a které rostliny měly naopak problém s nedostatkem prostoru. Takové poznámky mohou být při plánování další sezony velmi užitečné.
Zvažte také střídání plodin a rozmístění jednotlivých druhů. Pokud jste několik let po sobě pěstovali rajčata na stejném místě, může být vhodné přemýšlet nad změnou. Střídání plodin ve skleníku není vždy snadné kvůli omezenému prostoru, ale i částečné změny mohou být přínosné. Důležité je nesoustředit se pouze na letošní sklizeň, ale také na dlouhodobý stav půdy a zdraví rostlin.
Skleník může pracovat déle, než si myslíte
Zářijový skleník rozhodně nemusí znamenat konec zahradnické sezony. Naopak, právě v tomto období se ukazuje jeho největší výhoda – dokáže vytvořit chráněné prostředí v době, kdy venkovní podmínky začínají být pro některé plodiny příliš nejisté. Podzimní pěstování ve skleníku může nabídnout saláty, špenát, rukolu, ředkvičky a další druhy zeleniny, zatímco rajčata a papriky mohou při dobrém počasí ještě nějakou dobu pokračovat ve sklizni.
Současně ale není dobré zapomenout na druhou polovinu podzimní práce. Po skončení letních plodin přichází čas na úklid, čištění, kontrolu konstrukce, péči o půdu a přípravu na další sezonu. Pokud tyto práce zvládnete ještě na podzim, vstoupíte do jara s čistým a připraveným prostorem, ve kterém můžete začít pěstovat bez zbytečného odkládání. Skleník tak nemusí být místem, které od října do března pouze čeká na další sezonu. Při dobrém plánování může být užitečnou součástí zahrady téměř po celý rok.
