Všimli jste si na svých ovocných keřích nebo zeleninových záhoncích nevítaných škůdců? Rádi byste věděli, jak si s těmito nežádoucími návštěvníky poradit? Vypíchli jsme ty nejčastější problémy letošního léta – a to od příznaků až po možná řešení.
Fialové skvrny na maliníku
Najdete je snadno – nejvíce se koncentrují na mladých výhoncích okolo stopek listů. Původcem je houbové onemocnění, pravděpodobně Didymelia applanata – odtud se také tomuto stavu říká didymelóza malin. Vše začíná souvislými nafialovělými skvrnami, později napadená místa hnědnou a odumírají. A pokud nic neuděláme, objeví se následujícího jara na malinách tmavohnědé plodnice, z nich se do širokého okolí uvolní tzv. askospóry, ze kterých nákaza na jaře vypukne znovu.
Didymelóza postihuje zejména velmi husté maliníkové porosty nebo rostliny zasazené do alkalické půdy. Lze použít přípravky proti houbám (fungicidy), absolutně nezbytné je však všechny napadené části keřů odstranit mechanicky, rostliny prosvětlit řezem a přidat do půdy čerstvý humus.
Skvrny na broskvích
Letos už tuto radu sice nevyužijete, ale pokud i vás nepříjemně překvapily drobné černé flíčky na sklizených broskvích, nezoufejte. Příští rok už jim dokážete předejít! Deštivá léta s sebou totiž přinášejí houbové nákazy, u broskvoní to bývá zejména Venturia carpophila. Díky ní slupka plodu popraská a ve vzniklých mezerách se usídlí již známější houby rodu Monilia. Často tak celé plody úplně znehodnotí.
Proto jakmile začne v červnu vydatně pršet, pořiďte si preventivní postřiky proti houbovým chorobám a užívejte je podle návodu. Poslední postřik je možný tři týdny před plánovanou sklizní. Houby se vám tak budou zcela jistě vyhýbat!
Suché listy na mrkvi
Také vám letos začala mrkev předčasně shazovat nať, která nejdříve zežloutla a poté zhnědla? Deštivé počasí bohužel i v tomto případě přilákalo houby, a to nejspíš:
- Cercospora carotae (drobnější ostře ohraničené světlehnědé skvrny)
- Alternari dauci (tmavohnědé skvrny, jež se postupně zvětšují)
Na mrkvi samotné naštěstí nezpůsobují výraznější škody, takže se proti nim nemusí ani nijak zasahovat. Jako prevence je poté vhodné pěstování mrkve v písčitých silně propustných půdách. Pro jistotu také vždy mrkve zavlažujeme podmokem, aby jejich listy trpěly nadměrnou vlhkostí co nejméně.
Skvrny na vinné révě
Tmavohnědé skvrny na mladých výhoncích révy jsou postrachem každého vinaře. Mají totiž co dočinění se spálou červenou. Červenou barvu si drží na červených odrůdách zatímco u bílých je žlutá. Funguje pouze dlouhodobé ovlhčení listů a aplikace vhodných fungicidů. Spála navíc přezimuje v listech takže je na podzim nutné veškeré listí shrabat a nejlépe spálit. V žádném případě nedávat do kompostu!
Jestliže se skvrny na vinné révě nerozšiřují, může jít o jiného původce – špatnou aplikaci předešlého postřiku. Ten totiž nikdy nesmí být aplikován v případě, že teplota během následujícího dne přesáhne 25-30°C. Pak se listy a stonky jednoduše spálí a stejnou paseku může nadělat i použití herbicidu třeba ze sousedovy zahrady zemědělského pole. Stačí, aby vítr foukal vaším směrem a je hotovo. Zvrátit průběh poškození bohužel nelze. Zralé hrozny však můžete později sbírat zcela bez obav.
Bílé skvrny na listech ředkviček
Najdete je zejména na spodní straně listů odkud se postupně „prožerou“ skrz. Postiženy mohou být nejenom ředkvičky, ale také křen nebo třeba plevel na okraji záhonku (kokoška pastuší tobolka), čili veškeré rostliny patřící do čeledi kapustovitých. Původcem těchto skvrn je plíseň bělostná (Albugo candida). Naštěstí obvykle nepáchá velké škody a na zasažených místech nepřezimuje. Není tedy třeba proti ní nijak zasahovat.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
