Jen co se setmí nebo spadne rosa, vylézají ze svých úkrytů. Pomalu, ale jistě, s hladovými kusadly a lesklou stopou za sebou. Slimáci, zejména plzáci, jsou noční můrou nejednoho zahrádkáře. Zanechávají po sobě spoušť, ožírají listy, květy i plody, ničí týdny práce a často nezůstane než nahryzaný pahýl a sliz.
Tito tichí vetřelci se na českých zahradách objevují ve stále větším počtu a boj s nimi se stává každoročním soubojem mezi pěstitelem a přírodou. Proč jsou tak úspěšní, jak škodí – a jak se jim bránit?
Kdo jsou slimáci a proč jsou tak problematičtí?
Slimáci jsou suchozemští měkkýši z řádu plžů, kteří nemají ulitu. Na zahradách se nejčastěji setkáváme s plzákem španělským (Arion vulgaris) – invazivním druhem, který se do střední Evropy rozšířil v 80. letech. Oproti našim původním druhům je:
- větší (dorůstá až 15 cm),
- plodnější (klade až 400 vajíček za sezónu),
- odolnější vůči suchu i chemii,
- a hlavně méně atraktivní pro přirozené predátory – ptáci i ježci ho často odmítají kvůli hořké sekreci.
Díky těmto vlastnostem se rychle šíří, vytlačuje původní druhy a způsobuje masivní škody v zahradách, parcích i na polích.
Jak slimáci škodí?
Škody způsobené slimáky nejsou jen kosmetické. Jde o přímé zničení úrody a okrasných rostlin. Nejčastěji napadají:
- Saláty, zelí, kedlubny, cukety, dýně, rajčata – mladé rostliny jsou zničeny během jediné noci.
- Květy okrasných rostlin – zejména ostružiny, jiřiny, afrikány, hosty.
- Mladé sazenice a výsevy – jemné listy jim chutnají nejvíce.
- Zanechávají po sobě sliz, který může podporovat houbové choroby.
Slimáci jsou aktivní zejména v noci a za vlhkého počasí, tedy po dešti nebo při zalévání. Během dne se ukrývají ve stínu, pod mulčem, v trávě, pod kameny nebo ve spárách.
Jak se slimáci množí?
Slimáci jsou hermafroditi – každý jedinec může fungovat jako samec i samice. Po spáření kladou vajíčka do půdy, do prasklin, pod listí nebo kameny. Vajíčka jsou malá, bílá, průsvitná, a pokud nejsou včas zlikvidována, vylíhne se nová generace během několika týdnů.
Jediný slimák tak může během jedné sezóny založit několik desítek dalších. A protože nemají mnoho přirozených nepřátel, je jejich populace obtížně regulovatelná bez lidského zásahu.
Ochrana proti slimákům: Jak na ně?
Existuje několik přístupů – od mechanických, přes biologické až po chemické. Nejefektivnější bývá kombinace více metod.
1. Mechanická ochrana
- Ruční sběr – nejúčinnější večer nebo ráno, ideálně do nádoby se slanou vodou.
- Pasti – pivní pasti (slimáci milují vůni piva), prkna nebo vlhký hadr jako úkryt.
- Zábrany – měděné pásky, ostrý štěrk, skořápky nebo popel kolem záhonů.
- Mulčování – používat sušší, hrubší materiál (např. dřevěná štěpka), který slimákům vadí.
2. Biologická ochrana
- Přirození predátoři – ježci, slepýši, žáby, draví brouci. Vytvořením úkrytů pro tato zvířata zvýšíme jejich počet.
- Parazitické hlístice (Phasmarhabditis hermaphrodita) – mikroorganismy, které napadají slimáky zevnitř. Aplikují se do půdy a jsou šetrné k ostatním živočichům.
3. Chemická ochrana
- Granule s obsahem fosforečnanu železitého – moderní návnady, které jsou účinné, ale bezpečné pro zvířata i lidi.
- Starší přípravky s metaldehydem jsou méně ekologické a potenciálně nebezpečné pro psy a kočky.
Prevence je klíčová
Kromě přímého boje je důležité zaměřit se na preventivní opatření:
- Udržovat zahradu vzdušnou a nepřemokřenou – slimáci milují vlhko a stín.
- Odstraňovat úkryty – tráva, zbytky rostlin, hromady dřeva, nepořádek kolem záhonů.
- Plánovat výsadbu – vyvýšené záhony, sazenice s pevnější strukturou, kombinace s rostlinami, které slimáci nevyhledávají (např. levandule, šalvěj, tymián).
Slimáci jako ukazatel změn
Nárůst výskytu slimáků souvisí i s klimatickou změnou, mírnými zimami a vlhkým počasím. Dříve ojedinělí návštěvníci se stali trvalou hrozbou, která mění způsob zahradničení. Boj se slimáky není jen otázkou estetiky, ale i ekologické rovnováhy v zahradním prostředí.
Je možné žít se slimáky?
Úplně se slimáků zbavit je téměř nemožné – jsou součástí přírody. Ale je možné omezit jejich vliv, ochránit rostliny a získat nad nimi kontrolu. Důležité je pozorovat, předcházet, zasahovat šetrně a včas.
Slimáci nám připomínají, že každá zahrada je součástí širšího ekosystému. A že i ten nejpomalejší tvor dokáže způsobit rychlé škody, pokud mu to dovolíme.
