Jahody patří mezi nejoblíbenější drobné ovoce pěstované na českých zahradách. Jejich sladké a šťavnaté plody jsou symbolem začátku léta a jen málokterý zahrádkář si dokáže představit zahradu bez vlastního jahodového záhonu. Mnoho pěstitelů se však domnívá, že po sklizni hlavní práce končí. Právě letní období je přitom rozhodující pro zdraví rostlin i výši úrody v následujícím roce. Chyby, kterých se dopustíme během července a srpna, mohou výrazně oslabit jahodníky, zvýšit výskyt chorob a škůdců nebo omezit tvorbu květních pupenů.
Správná letní péče o jahody není složitá, ale vyžaduje pravidelnost a znalost několika základních pravidel. Díky nim budou rostliny silné, dobře přezimují a v další sezoně se odmění bohatou sklizní kvalitních plodů.
Podceňování péče po sklizni
Jednou z nejčastějších chyb je přesvědčení, že po sklizni již jahodník nevyžaduje žádnou pozornost. Ve skutečnosti právě po sklizni začíná období intenzivního růstu nových listů a tvorby květních pupenů, ze kterých vznikne příští úroda.
Pokud rostliny zůstanou bez péče, rychle zeslábnou. Staré listy bývají napadené chorobami, záhony zarůstají plevelem a rostliny zbytečně spotřebovávají energii na tvorbu šlahounů místo zakládání nových květů.
Proto je důležité věnovat jahodníku pozornost i po poslední sklizni plodů.
Nepravidelná zálivka během letních veder
Velkým problémem bývá nesprávná zálivka. Mnoho pěstitelů zalévá pouze během sklizně a po ní nechává rostliny napospas počasí.
Přitom právě v létě vytvářejí jahodníky nové kořeny a květní pupeny. Dlouhodobé sucho může způsobit jejich oslabení a výrazně snížit úrodu v následujícím roce.
Na druhou stranu ani přemokření není vhodné. Nadměrná vlhkost podporuje vznik plísní, hniloby kořenů i dalších houbových chorob.
Nejlepší je vydatnější zálivka jednou až dvakrát týdně podle počasí. Voda by měla proniknout hluboko ke kořenům.
Ponechání starých a nemocných listů
Po sklizni bývají staré listy často poškozené chorobami nebo škůdci. Přesto je mnoho zahrádkářů neodstraňuje.
Na starých listech mohou přezimovat spory houbových chorob, například bílé nebo červené skvrnitosti listů. Ty pak snadno napadají nové zdravé listy.
Po sklizni je vhodné staré listy opatrně odstranit, aniž by došlo k poškození růstového srdéčka rostliny. Díky tomu se podpoří růst nových zdravých listů.
Odstraněný rostlinný materiál by neměl zůstávat na záhoně, ale měl by být zlikvidován mimo kompost, pokud je silně napaden chorobami.
Nadměrné množství šlahounů
Jahodníky během léta vytvářejí velké množství šlahounů. Pokud je pěstitel neodstraňuje, rostliny spotřebovávají značnou část energie na tvorbu nových sazenic.
Výsledkem bývá slabší růst matečných rostlin a nižší násada květních pupenů.
Pokud není cílem množení jahodníků, je vhodné šlahouny pravidelně odstraňovat. Rostliny si tak uchovají více energie pro další sezonu.
Naopak při plánovaném množení vybíráme pouze několik nejsilnějších šlahounů a ostatní odstraníme.
Nedostatečné hnojení po sklizni
Po sklizni mnoho pěstitelů přestává jahody přihnojovat. Přitom právě nyní rostliny potřebují dostatek živin pro obnovu listové hmoty a tvorbu květních pupenů.
Vhodné je použití kompostu, dobře vyzrálého organického hnojiva nebo speciálních hnojiv určených pro jahodníky.
Naopak je třeba vyhnout se nadměrným dávkám dusíku, které podporují růst listů na úkor budoucí úrody.
Plevel připravuje jahodníky o živiny
Zarostlý záhon představuje další častý problém.
Plevel odebírá rostlinám vodu, živiny i světlo. Současně vytváří vlhké prostředí podporující šíření chorob a poskytuje úkryt mnoha škůdcům.
Pravidelné pletí patří mezi nejjednodušší, ale zároveň nejúčinnější způsoby péče o jahodník.
Velmi dobře funguje také mulčování, které omezuje růst plevelů a současně pomáhá udržovat vláhu v půdě.
Nevhodné mulčování
Mulč je výborným pomocníkem, ale i zde se lze dopustit chyb.
Příliš silná vrstva čerstvé trávy může začít zahnívat a podporovat vznik plísní.
Naopak kvalitní sláma, štěpka nebo jemná kůra pomáhají udržovat optimální vlhkost, omezují růst plevelů a chrání plody před kontaktem se zeminou.
Mulč by neměl zakrývat samotné srdéčko rostliny, aby nedocházelo k jeho zahnívání.
Příliš hustá výsadba
Mnoho pěstitelů vysazuje jahodníky příliš blízko sebe.
Husté porosty špatně vysychají po dešti, vzduch mezi rostlinami neproudí a vytvářejí se ideální podmínky pro rozvoj plísně šedé a dalších houbových chorob.
Správné rozestupy umožňují lepší přístup světla i vzduchu a usnadňují sklizeň i následnou péči.
Podceňování chorob a škůdců
Po sklizni se na jahodnících často objevují první příznaky chorob nebo škůdců.
Mezi nejčastější patří svilušky, mšice, plíseň šedá, skvrnitosti listů nebo padlí.
Pravidelná kontrola rostlin umožňuje včasný zásah a zabrání větším škodám.
Silně napadené listy je vhodné odstranit a při větším výskytu využít biologické nebo ekologické prostředky ochrany.
Obnova starých jahodových záhonů
Další chybou je příliš dlouhé ponechání starých porostů.
Nejvyšší úrodu poskytují jahodníky zpravidla během druhého a třetího roku po výsadbě. Poté výnos postupně klesá a zvyšuje se výskyt chorob.
Proto je vhodné pravidelně zakládat nové záhony z mladých zdravých sazenic.
Na stejné místo by se jahody měly vracet nejdříve po čtyřech letech.
Nezapomínejte na stáleplodící jahody
U stáleplodících jahod platí některá pravidla odlišně.
Tyto odrůdy vytvářejí plody až do podzimu, proto neprovádíme výrazné seřezávání listů po první sklizni.
Pravidelně odstraňujeme pouze poškozené listy, zajišťujeme dostatek vláhy a průběžně přihnojujeme, aby rostliny měly dostatek energie pro další kvetení a tvorbu plodů.
Správná letní péče rozhoduje o příští sklizni
Úspěšné pěstování jahod nekončí posledním utrženým plodem. Právě letní období rozhoduje o tom, kolik květů a plodů rostliny vytvoří v následujícím roce. Pravidelná zálivka, odstranění starých listů, omezení šlahounů, přiměřené hnojení, pečlivé odplevelování i kontrola výskytu chorob a škůdců pomáhají udržet jahodníky zdravé a silné. Kdo věnuje rostlinám pozornost i po sklizni, může se těšit na bohatou úrodu sladkých a šťavnatých jahod i v dalších letech.
