Rostlina s jedlým kořenem je známá především pod prozaičtějším názvem, tj. kozí brada. S jakými dalšími názvy se můžete setkat? Proč tuto plodinu pěstovat? Kdy sklízet a jaké se nabízí využití?
Salsify neboli kozí brada pórolistá, můžete se setkat ale také s názvy, jako je salsifis, ovesný kořen, kozí brada fialová. Kdysi byla hojně pěstovanou plodinou v Evropě. Typická je lahodná a výraznější chuť, kterou lze přirovnat artyčoku.
Pěstování kozí brady
Rostlina dorůstá do výšky v rozmezí 60 až 120 cm. Jedná se o dvouletou rostlinu, která je mrazuvzdorná, tudíž lze pěstovat bez problému venku. Je třeba zvolit slunné stanoviště. Důležitá je humózní hlinitá zemina nebo hluboká kyprá zahradní půda.
Co se týče přímého výsevu na záhon je dobré zvolit vzdálenost mezi rostlinami cca 10 cm a šíři meziřádků zhruba 20 až 25 cm. Jakmile rostliny vzejdou, je třeba jednotit. Klíčící rostliny je třeba zalévat. Když jsou rostliny v květu, ponechávají se na semeno. Klíčivost semen je dva roky. Rostliny bývají zpravidla pevné, nepoléhavé a nepotřebují vyvazovat a mít oporu.
Plodina známá již ve starověku
Původem je jižní Evropa, ale pěstována byla kozí brada již ve starověku. Rostlina zaujme i květenstvím, neboť její květy jsou vínové, červené až nafialovělé. Květe od června do července. Květy jsou rozhodně zajímavou dekorací v zahradě.
Co lze sbírat?
Sběr semen se provádí průběžně odstřiháváním uzrálých květů s chmýřím, podobné jako u větší pampelišky. Nasbírané se dosuší a vyčistí od případných nečistot a různé trávy, co se přimíchalo při sběru.
Nejznámější je pro většinu sběr kořene a listu. Kořeny se vykopávají přibližně v říjnu. Kořen má mírně nahořklou chuť. Sklízí se také listy a lodyhy. Zkusit můžete i poupata, která jsou mírně nasládlá a sbírají se i s měkkou částí stonku. Kořeny lze skladovat ve sklepě ve vlhkém písku.
Blahodárné účinky vhodné k vnitřnímu i vnějšímu využití
Rostlina obsahuje flavonoidy, hořčiny, karotenoidy, chlorin, minerální látky, sacharidy, vitamíny, proteiny. Vnitřní užití je vhodné při chorobách dýchacího ústrojí, při nechutenství, poruchách se žlučníkem, žlučovými kameny, při pálení žáhy, při kožních problémech, urologických potížích. Vzhledem k vyššímu obsahu inulinu je kozí brada velmi vhodnou a přínosnou plodinou pro diabetiky.
V rámci zevního využití se jedná o efektivní účinek na čištění kůže či při zesvětlení pih.
Mnohostranné využití v kuchyni
Mladé listy a výhony je možné použít jako salátovou zeleninu. Kořeny je nejlepší uvařit a konzumovat jako zeleninu. Kozí bradu lze přidat i do polévky, jako jinou kořenovou zeleninu. Můžete z ní však udělat i řízek, vyniká lahodnou chutí. Zatímco čerstvé výhony jsou vhodné do salátů. Kořen můžete také podusit na másle nebo zapékat.
Základní zpracování kořene spočívá v seříznutí na obou koncích, odstranění tenkých vlásovitých kořínků, omýt, oloupat a ihned pokapat citrónovou šťávou či ponořit do octové vody, aby nedošlo ke zhnědnutí. Poté pokrájet na středně velké kousky a vařit zhruba 20 minut ve vroucí osolené vodě a s pár kapkami citronu. Vařit kořen lze také nad párou cca 30 minut.
Jak vznikl název kozí brada?
Název je odvozen od podoby odkvetlých květů, kdy ze zákrovů vyčnívají chlupy chmýru, které připomínají vousy. Odtud tedy pramení pojmenování kozí brada.
TIP:
Vše pro domácnost, domácí potřeby, dekoraci a mnoho dalšího můžete zakoupit ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz