Vypadá to jako snadný způsob rozlučky s přemnoženými nebo naopak nevzhlednými akvarijními rostlinami. Vždyť s měkkou rostlinnou tkání si naše kanalizace snadno poradí, nebo snad ne? Vše rozhodně není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Říká vám něco pojem invazivní rostliny? Správně, jde o druhy, které pronikají do naší přírody z okolních zemí a ničí již zavedené ekosystémy. A vydatně tomu v některých případech pomáhají právě akvaristé.
Jen tak si spláchnout vodní mor
Právě tato rostlina má mezi akvaristickými začátečníky skvělou pověst. Jak už její název napovídá, roste při vhodných podmínkách jako zběsilá. A bohužel nejenom uvnitř uzavřených bytových nádrží. Vodní mor kanadský (Elodea canadensis) se totiž dokáže rozmnožit i z velmi malé části stonku a zapleveluje tak břehy našich řek a potoků, kam se čas od času dostane z kanalizace.
Ještě agresivnější je pak jeho příbuzný vodní mor americký (Elodea nuttalii). V Německu dokázal dokonce zamořit několik jezer natolik, že na nich musela být kvůli nebezpečí zakázaná veškerá motorová vodní doprava, a u nás může v některých oblastech brzy dojít k podobnému scénáři.
Možná si říkáte, že to přece není možné, protože vodní mory jsou tropické rostliny limitované našimi prudkými zimami. Podle nejnovějších vědeckých studií však začínají tito invazivní ničitelé vykazovat stále větší adaptabilitu a přibývá lokalit, kde jejich postup tuhý zimní mráz už příliš účinně nezastaví.
Pohroma ze zahradních jezírek
Možná ještě horším nepřítelem je řečanka přímořská (Najas marina), kterou můžeme čas od času vidět u nových zahradních rybníčků, neboť majitele uchvátil její nevšední vzhled. Toto nadšení je však velmi rychle přejde. Tento „mořský“ bodlák totiž miluje čistou vodu a velmi rychle se v ní rozrůstá. Bývá pak vytrháván a likvidován.
A pokud se během této činnosti dostane do blízkosti některého vodního toku, rychle se může usídlit v některém z větších jezer či rybníků. Vodní bodlák se však řečance neříká jen kvůli vhledu. Při vplutí do podrostu si totiž plavec odnese nepříjemné poškrábání, ještě umocněné zamotáním se do dlouhých lodyh. Řečanka je totiž zákeřná – vyrůstá směrem ode dna a na svou přítomnost pod hladinou předem nijak neupozorní. Méně zdatný plavec se tak může z úleku i nalokat vody a utopit se.
S rostlinami přichází i další nebezpečí
Mnozí z nás si navíc neuvědomují, že spolu s rostlinou vypustí do kanalizace často i celý malý ekosystém. Ve většině domácích akvárií totiž jako vítaní návštěvníci (až do doby přemnožení) přežívají nejrůznější plži. A odumírají nebo dokonce odumřelé rostliny je velmi lákají.
V naší přírodě tak můžeme na mnoha lokalitách najít exotického kružníka malého (Gyraulus parvus) nebo písečníka novozélandského (Potamopyrgus antipodarum), kteří z přirozeného ekosystému vytlačují tuzemské druhy plžů a navíc slouží jako hostitelé pro některé druhy u nás dosud neznámých parazitů, nebezpečných pro lidi i pro zvířata.
Co si počít s nepotřebnými vodními rostlinami?
Čas od času proběhnou tiskem zprávy o vypuštění exotických ryb do našich řek, odkud je pak loví překvapení rybáři. O pohromách botanických se však mlčí. Je však o riziko, které stále nabírá na síle. Proto až budete příště probírat akvárium nebo zahradní jezírko a odstraňovat trsy nepotřebných rostlin, nikdy ale opravdu nikdy je nesplachujte do kanalizace. Rozdejte je, kompostujte nebo přinejhorším vyhoďte do popelnice. Pomůžete tak šetřit naši přírodu a bránit prohlubování nebezpečné ekologické zátěže, jakou invazivní rostliny bezpochyby jsou.
A mimochodem, ze stejného důvodu by neměly ve WC míse končit ani mrtvé nebo nemocné ryby, ale to už je na docela jiný článek.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
