Jako bonsaje získávají azalky poslední dobou na popularitě, a to zejména v Japonsku. Díky svému kompaktnímu vzrůstu a ochotě rychlého obrůstání se hodí pro celou řadu stylů a úprav. Péče o bonsaje azalek patří k těm náročnějším, ale dobře zapěstovaná kvetoucí azalka bude sklízet zasloužený obdiv ještě dlouhá léta.
Zvláště u dovážených rostlin je často těžké rozlišit azalky od rododendronů, zvláště když sami Japonci si na podobné rozdělení příliš nepotrpí. Jako základy pro budoucí bonsaje používají především druhy rostoucí v horských oblastech Číny a Tibetu. Správně zaindexovaná bývá většinou Azalka Satzuki (Sacuki), i když její latinské jméno zní Rhododendron lateritium komei. Bývá k dostání také jako azalka indická (azalea indicum).
Další nabízené druhy jsou přinejlepším zdařilými kříženci. Jde například o A. Obtusum, Hanna No Tsukasa nebo Azalea Hanafubuki. Vždy jde o druhy poloopadavé, jiné se používají jen zřídka. V Japonsku se každoročně pořádají dvouměsíční trhy věnované právě azalkám Satzuki, které se pojí s několika nádhernými a hojně navštěvovanými výstavami.
Podobné články
Styly úprav a zásady prezentace
Základní myšlenkou azalky jako bonsaje je kontrast. Tmavě zelené lesklé listy tvoří dokonalé pozadí pro velké zářivé květy. To samo o sobě ale nestačí. Počet květů musí odpovídat jejich velikosti a velikosti listů. Drobnolisté azalky bývají proto vystavovány s bohatou korunou květů, zatímco u velkolistých azalek se počet květů redukuje – drobnolisté azalky mívají malé květy a naopak. Někdy se pro umocnění reliéfového kontrastu ponechávají vybrané úseky koruny zcela bez květů i poupat.
Výstavně vypadá jen po několik málo dní
Azalky se vystavují především v době květu a to jen po velmi krátkou dobu. Dokud se totiž většina květů nerozvine, působí celá rostlina poněkud neupraveně. Zvonce květů totiž směřují neuspořádaně do všech směrů a vytvářejí dojem špatně udržované bonsaje. Velké množství květů tento efekt nakonec potlačí.
Dojmu neuspořádané koruny využívají Japonci jen při úpravě azalky do neformálního stylu. Ty nejlepší exempláře azalek bývají tvarovány právě do „stylu literátů“ (BUNJINGI), který se v našich končinách používá hlavně pro úpravu borovic s dlouhými jehlicemi.
Dobře vzrostlý kmen je výjimkou
Všechny ostatní styly počítají s vystavování azalek jen v době kvetení. Jen velmi výjimečně se na výstavách objevují exempláře nekvetoucích azalek zapěstované ve volné půdě s mohutným a působivým kmenem, který by kvetoucí koruna odsunula do pozadí. Azalka jako bonsaj se nejčastěji upravuje ve vzpřímeném stylu (CHOKKAN) nebo jako kaskáda (KENGAI) s řadou esovitých záhybů na kmeni. Možné je také pěstování ve skupince (YOSE-UE) nebo jako součást krajinky (SAIKEI).
Kvetoucí azalka se nejlépe vyjímá v subtilní nádobě v neutrální barvě. Možné je také sladit barvu nádoby s barvou květů či plánovaného pozadí. V Japonsku je podobná prezentace téměř tradicí. Pozadí používáme buď svěže zelené nebo v neutrálních barvách (hnědá, okrová, béžová). Dbáme na správné umístění pohledové strany.
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
