Špargl, známý také jako chřest (Asparagus officinalis), je vysoce ceněná trvalá zelenina, která se v kuchyni využívá pro svou jemnou chuť, nízkou kalorickou hodnotu a vysoký obsah vitamínů a minerálů. Ačkoliv je pěstování šparglu náročnější než u běžné zeleniny, jedná se o dlouhodobou investici, která se bohatě vyplatí – při správné péči vydrží na jednom místě plodit i 15 a více let. V tomto článku se podrobně podíváme na to, jak špargl na zahradě správně vysadit, pěstovat a následně sklízet, aby vám poskytoval chutné výhonky každé jaro.
-
Výběr vhodného stanoviště
Špargl má velmi specifické nároky na prostředí. Nejlépe se mu daří na slunném stanovišti, chráněném před větrem. Je velmi důležité vybrat mu trvalé místo, protože jakmile jednou zakoření, nerad se přesazuje a potřebuje čas, aby se plně rozvinul.
Půda by měla být hluboká, lehká, dobře propustná a bohatá na humus. Nejvhodnější je hlinitopísčitá půda, která se dobře prohřívá a neudržuje příliš vláhy. Špargl nesnáší přemokření – v těžkých jílovitých půdách může uhnívat.
-
Předpěstování a výsadba sazenic
Existují dvě základní cesty, jak špargl na zahradě pěstovat: výsevem ze semen nebo výsadbou jednoletých sazenic (kořenových „korun“).
- Ze semen: Semena šparglu se vysévají v dubnu do pařeniště nebo na záhon, kde vyklíčí během 2–3 týdnů. Rostlinky se pěstují první rok jako školka a na trvalé stanoviště se přesazují až na podzim nebo další jaro.
- Z kořenových sazenic: Výsadba se provádí na jaře, od března do května. Jednoleté sazenice (koruny) se sází přímo na připravený záhon.
Při výsadbě kořenů se na záhon vytvoří brázdy hluboké cca 30 cm, do kterých se nasype jemný kompost a navrství mírný hřeben z půdy. Na tento hřeben se rozloží sazenice tak, aby kořeny směřovaly do stran, a přikryjí se vrstvou zeminy (cca 5 cm). Postupně se brázda během růstu zasypává.
-
Rozestupy a plán výsadby
Špargl potřebuje hodně prostoru. Spon výsadby by měl být:
- Mezi řádky: 120–150 cm
- Mezi rostlinami v řádku: 30–40 cm
Vzhledem k dlouhé životnosti je dobré do výsadby investovat čas i péči. Před výsadbou doporučujeme půdu důkladně vyčistit od plevele, obohatit ji o kompost a případně vápno pro úpravu pH (špargl preferuje pH 6,5–7,5).
-
Péče během vegetace
První dva roky po výsadbě se špargl nesklízí – rostlina potřebuje čas na zesílení a zakořenění. Během této doby je důležité pravidelně:
- Zalévat (zejména v suchých obdobích)
- Plet (špargl nemá rád konkurenci)
- Přihnojovat (organickým hnojivem nebo dobře rozloženým kompostem)
Na podzim se nadzemní část rostliny odstraní, aby se zabránilo přezimování chorob.
Od třetího roku můžete začít s postupnou sklizní, přičemž plný výnos dosahuje špargl přibližně od čtvrtého roku.
-
Sklizeň bílého a zeleného šparglu
Existují dvě základní formy šparglu: zelený a bílý. Liší se způsobem pěstování a sklizně:
- Zelený špargl roste volně na světle. Jeho výhonky jsou tenčí, zelené a mají výraznější chuť. Sklízí se, když výhonek dosáhne cca 20–25 cm, a odřezává se těsně nad zemí.
- Bílý špargl se pěstuje pod vrstvou zeminy nebo mulče, bez přístupu světla. Výhonek zůstává bělavý, jemnější a sladší. Sklízí se pomocí speciálního šparglového nože, kterým se výhonek opatrně vyřízne pod zemí, jakmile jeho špička lehce vystoupí nad povrch.
Sklizeň začíná obvykle v dubnu a trvá přibližně 6–8 týdnů, nejčastěji do konce června (na sv. Jana). Po tomto datu je potřeba rostlinám dopřát klid na regeneraci.
-
Údržba po sklizni
Po skončení sklizně je důležité rostlinám pomoci zregenerovat síly pro další sezónu. Nechává se je tedy volně růst, vytvářet nadzemní výhonky a ukládat živiny do kořenového systému. Doporučuje se:
- Dále přihnojovat (kompost, draselná hnojiva)
- Odplevelovat okolí rostlin
- Na podzim opět odstranit zasychající nadzemní části
Na zimu je možné špargl zakrýt listím či mulčem, zejména v chladnějších oblastech.
-
Možné choroby a škůdci
Špargl je poměrně odolná rostlina, ale může být napaden:
- Rezovitostí chřestovou – napadá listy, výhonky hnědnou a zasychají. Pomáhá odstranění napadených částí.
- Larvami brouka chřestovníčka – ožírají výhonky, likvidace je možná ručně nebo biologickými prostředky.
- Při přemokření může dojít k uhnívání kořenů – důležitá je správná drenáž.
Pěstování šparglu je náročnější na přípravu a trpělivost, ale jeho výsledky stojí za to. Jakmile se jednou ujme, dokáže produkovat chutné a zdravé výhonky každé jaro po mnoho let. Stačí mu věnovat kvalitní start, dostatek péče v prvních letech a následně se z něj můžete těšit každou sezónu. Ať už preferujete jemnější bílý špargl nebo výraznější zelený, domácí úroda vás potěší nejen chutí, ale i radostí z vlastnoručně vypěstované zeleniny.
