Granátová jablka, známá také jako plody granátovníku obecného (Punica granatum), jsou ceněna nejen pro svou osvěžující chuť, ale i pro vysoký obsah vitaminů, antioxidantů a minerálů. Pěstování těchto exotických plodů se může zdát náročné, avšak s trochou péče a správnými znalostmi je možné vypěstovat granátová jablka i v našich podmínkách – zejména v teplejších oblastech nebo ve skleníku. V následujícím článku si podrobně rozebereme, jak granátovník úspěšně pěstovat a chránit před škůdci i chorobami.
Původ a základní charakteristika
Granátovník pochází z oblasti Blízkého východu a střední Asie, odkud se rozšířil do středomořských zemí, Indie i Ameriky. Je to opadavý keř nebo nízký strom, který dorůstá výšky až 3–5 metrů. Granátová jablka mají silnou kožovitou slupku a uvnitř skrývají šťavnatá semena (arily), která jsou nejen chutná, ale i zdraví prospěšná.
Rostlina je poměrně odolná vůči suchu, ale citlivá na mráz. V našich podmínkách se proto nejčastěji pěstuje v nádobách, které lze na zimu přemístit do chráněného prostoru, nebo v zimní zahradě či skleníku.
Volba stanoviště a půdy
Granátovník vyžaduje slunné, teplé a chráněné stanoviště, ideálně orientované na jih. Dlouhé vystavení slunečnímu záření podporuje tvorbu květů a sladkost plodů. Pokud pěstujete v květináči, volte velkou nádobu s drenážní vrstvou, aby nedocházelo k přemokření kořenů.
Půda by měla být propustná, písčitohlinitá a bohatá na humus. Vhodné je přidat kompost nebo dobře rozložený hnůj. Granátovníku nevyhovuje kyselá půda – ideální pH se pohybuje kolem 6,5–7,5.
Výsadba a množení
Granátová jablka se mohou množit semeny, avšak mnohem spolehlivější je řízkování nebo množení pomocí odkopků. Řízky o délce cca 20 cm je vhodné na jaře zakořenit ve vlhkém písku nebo perlitu, ideálně pod krytem nebo ve skleníku.
Výsadbu do volné půdy provádíme v teplejších oblastech, ideálně na jaře, aby měl granátovník dostatek času zakořenit. V nádobě jej můžete vysazovat kdykoliv, ale nejlépe opět na jaře.
Zálivka a hnojení
Granátovník je relativně suchomilný, ale pro dosažení kvalitní úrody je třeba jej pravidelně zalévat, zejména v období růstu a zrání plodů. Vyhněte se přemokření – stojatá voda způsobuje hnilobu kořenů.
Od jara do konce léta přihnojujte každých 14 dní hnojivem pro plodové rostliny – s vyšším obsahem draslíku a fosforu a nižším obsahem dusíku. Dusík podporuje listový růst, ale může zpomalit kvetení a tvorbu plodů.
Kvetení a opylování
Granátovník začíná kvést obvykle v květnu až červnu, kdy se objevují krásné červenooranžové květy. Ty mohou být samčí, samičí nebo oboupohlavné. Opylování probíhá pomocí hmyzu (zejména včel), proto je důležité zajistit přístup opylovačů, nebo v uzavřených prostorech provádět opylování ručně – například pomocí štětečku.
Pouze oboupohlavné květy vytvářejí plody, takže i při bohatém kvetení nemusí být úroda zaručena. Pravidelné stříhání a tvarování keře podporuje tvorbu květů i celkovou vitalitu rostliny.
Ochrana proti chorobám a škůdcům
Granátovník je poměrně odolný, ale za nepříznivých podmínek může trpět různými chorobami a škůdci. Nejčastějšími problémy jsou:
- Hniloba kořenů a kmínků – způsobena přemokřením. Prevence: správná drenáž, přiměřená zálivka.
- Padlí – projevuje se bílým povlakem na listech. Pomáhá pravidelné větrání, opatrné zalévání a v případě napadení postřik z přesličky nebo jedlé sody.
- Mšice a svilušky – vyskytují se především ve sklenících. Pomáhá sprchování listů, výluh z kopřiv nebo použití biologických prostředků.
- Plísně a hnědnutí listů – často v důsledku příliš vlhkého nebo chladného prostředí.
Pravidelná kontrola rostlin, větrání skleníku a odstraňování napadených částí jsou základními prvky zdravého pěstování.
Přezimování
V našich klimatických podmínkách je nezbytné granátovník na zimu přemístit do bezmrazého prostoru – ideálně do světlé, chladnější místnosti (5–10 °C), kde se rostlina dostane do klidové fáze. V této době omezte zálivku, nehnojte a pouze občas kontrolujte vlhkost půdy.
Pokud pěstujete v teplém kraji a risknete ponechání venku, je nutné keř zakrýt netkanou textilií, mulčovat kořeny a zajistit jej proti větru a mrazu. Přesto ale hrozí poškození zejména mladých rostlin.
Sklizeň a zpracování plodů
Granátová jablka dozrávají obvykle na podzim (září–listopad). Plody poznáte podle toho, že začnou žloutnout až červenat, slupka se leskne a lehce puká. Sklízí se opatrně, aby nedošlo k porušení plodu – ideální je odříznout jej i s částí stonku.
Plody lze skladovat v chladnu po dobu několika týdnů, ale nejlépe chutnají čerstvé. Využití je široké – od konzumace zrníček, přes šťávy, sirupy, marmelády až po likéry.
Pěstování granátovníku je krásné zahradnické dobrodružství, které sice vyžaduje pečlivost, trpělivost a ochranu před zimou, ale odmění vás exotickými a zdravými plody. S dodržováním základních pěstitelských zásad, správnou zálivkou, hnojením a prevencí chorob můžete vypěstovat silný a plodící keř i v našich klimatických podmínkách. Granátové jablko se tak stane nejen ozdobou vaší zahrady či terasy, ale i skvělým doplňkem zdravého jídelníčku.
