Libavka je vřesovcovitá rostlina, která vynikne na podzim

Libavka vynikne především v období, kdy už se většina rostlin na zahradě chystá pomalu k odpočinku. Od podzimu do předjaří jí zdobí červené plody. V létě kvete světle růžovými květy.

Libavka poléhavá (Gaultheria procumbens) je stálezelený keř, který se řadí do čeledi vřesovcovitých. Pochází z východu Severní Ameriky, vytváří plazivé výhonky a roste kobercovitě. Dorůstá výšky přibližně 15 cm. V její domovině ji najdeme nejčastěji na okrajích jehličnatých lesů. Má tmavě – zelené, eliptické listy. Květy mohou být jednotlivé nebo vyrůstat v hroznech. Barvu mohou mít růžovou, červenou nebo bílou. Na keři se s chladným počasím objevují jasně červené plody, podobající se brusinkám. Libavka je jimi ozdobena po celou zimu.

Libavky jsou rostliny dvoudomé, proto, abychom se mohli těšit z červených plodů, potřebujeme samčí i samičí keř. Bobule rostou na samičích keřích, když je v blízkosti keř samčí. Existují však i jednodomé kultivary.

Jak libavku pěstovat

Jako ostatním vřesovištním rostlinám jí vyhovuje kyselá, propustná a vlhčí půda. Nejvíce jí prospívá polo – stinné stanoviště, částečně chráněné před větrem. Zemina by neměla být trvale přemokřená, může dojít k uhynut rostliny.

Libavky nemusí být vysazeny jen v záhonech, často bývají součástí suchých vazeb či vánočních dekorací. Lze je vysadit do květináčů či nádob.

Libavka jako léčivka

Libavka je někdy označována jako indiánský aspirin, obsahuje velké množství salicylátů. Její listy a plody obsahují silice, které jsou využívány při výrobě žvýkaček a zubních past, pro svou mentolovou chuť. Listy a plody se také využívají pro výrobu čaje. Pomáhá při bolesti hlavy, chřipce, revmatismu, bolesti svalů. Uvolňuje dýchací cesty, tlumí bolesti a má dezinfekční účinky.

Plody rostliny jsou jedlé, chuť vás ovšem příliš neohromí. Lze z nich připravit džem nebo dát do koláčů.