To, že půda by se měla každoročně obohatit o nové živiny, čili hnojit, ví asi každý. Jak se ale vyznat v tom, jaká hnojiva použít? Zda jsou lepší přírodní hnojiva, nebo průmyslově vyrobená? A kde je lepší dát chlévský hnůj kravský, kde koňský, nebo dokonce prasečí kejdu? Tak na to se vám dnes pokusíme odpovědět.
Hnojiva přírodní, či umělá
Nelze jednoznačně říci, že jsou lepší hnojiva přírodní, nebo hnojiva umělá. Přírodní hnojiva mají výhodu v tom, že vznikla z látek rostlinného a živočišného původu, čili obsahují kromě živin (dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík, železo, mangan, měď, molybden) také sacharidy, celulózu, aminokyseliny a bílkoviny, které nelze ničím nahradit. Díky těmto látkám vzniká v půdě humus. Oproti tomu umělá hnojiva mají zase přesně stanovený obsah jednotlivých živin, a tak si můžeme vybrat hnojivo pro tu konkrétní rostlinu. Bohužel neobohatí půdu o další látky.
Dusík
Jedním z nejdůležitějších prvků, které hnojiva obsahují, je dusík. Dusík je významný zejména v prvních fázích růstů rostlin, podporuje růst zelených částí, vývoj listů i plodů. U rostlin, ze kterých se sklízejí kořeny nebo bulvy však přílišné použití dusíku silně omezuje trvanlivost zeleniny při skladování. Přemíra dusíku také odebírá z půdy vápník.
Draslík
Draslík je důležitý pro kvetení rostlin i pro zrání plodů a navíc ovlivňuje pozitivně odolnost rostlin vůči chorobám a škůdcům.
Fosfor
Fosfor podporuje zejména růst kořenů, ale i nasazení květů. Chceme-li, aby nám květiny bohatě kvetly, musíme jim dodávat jak draslík, tak i fosfor.
Chlévská mrva, chlévský hnůj
Chlévská mrva je hnojivo získané ihned po vyvezení stájí – jedná se o směs podestýlky s tuhými a tekutými výkaly zvířat (krávy, koně). Zráním chlévské mrvy vzniká chlévský hnůj. Chlévský hnůj je třeba používat vyzrálý (3 roky) a zaorávat jej do půdy na podzim. Je důležitý zejména pro rostliny s dlouhým vegetačním cyklem a pro plodiny tzv. 1. tratě (viz samostatný článek). Některé rostliny však vyloženě chlévský hnůj nesnášejí (například česnek). Chlévským hnojem, zejména kravským, můžeme vylepšit jak jílovitou, tak písčitou půdu.
Prasečí kejda
Kejda je směs tuhých a tekutých výkalů zvířat, v tomto případě prasat, ve směsi s vodou. Vzniká tedy v chovech bez podestýlky. V kejdě jsou živiny snadno přístupné pro rostliny. Je rovněž vhodná pro rostliny s dlouhou vegetační dobou, pro plodiny 1. tratě a pro travní porosty. Nejlepší je zapracovat kejdu do půdy na podzim.
Slepičí výkaly
Chováte-li slepice, máte i kvalitní hnojivo v podobě slepičích výkalů. Na rozdíl od jiných hnojiv má toto hnojivo velký obsah zejména fosforu, ale i dusíku a draslíku. Jeho výhodou je, že se rychle rozkládá, a tak jej můžete zapracovávat do půdy i před samotným sázením.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
