Základy letní péče o růže. Jaké kroky jsou teď na řadě

Letní péče o růže – myslíte si, že když jste úspěšně zvládli jarní řez a popasovali se s posledními jarními mrazíky, tak už se teď budete z růži pouze těšit? Bohužel vás zklameme, práce okolo růží nikdy nekončí. A jaké kroky přicházejí na řadu v létě?

Jde zejména o boj proti nejrůznějším chorobám a škůdcům. Abychom tomu předešli, je třeba zvolit správný způsob zálivky a postarat se o to, aby měly rostliny dostatek živin, což jim pomůže mnoha problémům odolat přirozeně.

Začněte se správnou zálivkou

Rozhodně nestačí vzít konvičku, rychle zalít a zase jít. Růže potřebují pomalou a delší zálivku, aby se potřebná vláha dostala do celého kořenového systému. Silný proud vody, namířený těsně ke kmínku, jim tedy rozhodně nesvědčí. Voda by také určitě neměla dopadat na listy, to jen podporuje vznik obávaných houbových chorob.

Nově vysazené a mladé rostliny potřebují zavlažování prakticky každý den. Starší, dobře zakořeněné exempláře, vyžadují zálivku pouze během velmi suchých a horkých dní. Máte-li na záhonku růže, které jen tak tak přežily zimu a teď se vracejí do kondice, chovejte se k nimi jako k nově vysazeným. Prospěje jim to.

Odstraňování plevelů a další běžná péče

Pamatujte na to, že kořeny růží se neobejdou bez přístupu velkého množství vzduchu. Zeminu na záhonku je proto třeba pravidelně okopávat (vždy, když budete mít pocit, že je hlína moc udusaná, nebo když se na záhonku objeví plevel). Ale dbejte na to, abyste se nepropracovali příliš do hloubky, mohli byste tak poškodit citlivý kořenový systém.

Spolu s okopáváním samozřejmě odstraňujte i plevel. Nejenom, že růžím ubírá vláhu a utlačuje je, ale odčerpává z půdy také tolik potřebné živiny. Ovšem ať už s plevelem či bez něj, kvetoucí růže si zaslouží dobré pohnojení alespoň 1x do měsíce. Můžete vsadit na komerční prostředky, ale třeba i na lógr z kávy, jemně zapracovaný ke kořenům.

Mezi samozřejmou pravidelnou péčí by mělo patři také odstraňování zvadlých květů a čištění keřů od všech žlutých listů nebo viditelně nemocných částí. Nejenom, že poté keříky růží vypadají lépe, ale také je uchráníte před výskytem obávaných chorob.

Nejčastější choroby a škůdci růží v létě

Na růžích můžeme nejčastěji pozorovat padlí, rzivost, černou skvrnitost nebo poškození savým hmyzem. A jak se bránit? Připravte si do zásoby repertoár účinných opatření.

Když zaútočí mšice, pilatky a spol.

Tito škůdci dokáží pěkně potrápit. Pokud však odhalíte napadení v samém počátku, můžete sáhnout k účinným rostlinným výluhům. Pomoci mohou například listy rajče, vratiče, přesličky nebo tabáku, naložené na nejméně 48 hodin do teplé vody. Jednoduše vezměte několik hrstí těchto rostlin a zalijte je tak, aby zůstaly zcela ponořené. Čím déle výluh bude stát, tím silnější bude,. Později ho nařeďte a postříkejte jím zasažené části rostlin. Opakujte 2-3x v rozmezí několika dní. Jestliže to nepomůže, budete muset sáhnout k chemii z obchodů. Váhat nedoporučujeme. Růže se vlivem působení hmyzu rychle oslabují a přestávají kvést.

Jak na černou skvrnitost

Toto onemocnění s odborným označením Diplocarpon rosae se projevuje nepravidelnými tmavohnědými až černo-fialovými skvrnami s paprsčitým okrajem, a to na listech růží. Jestliže byste si k ruce vzali lupu, objevili byste na jejich povrchu i černé plodničky s výtrusy hub, díky čemuž se tato nemoc velmi rychle šíří.

Nemocné listy také rychle žloutnou a předčasně opadávají, třeba i během vrcholného léta. Nenechte se zmást tím, že rostliny později znovu obrazí, oslabují se tím a jsou později náchylnější k namrznutí nebo úplnému úhynu. A necháte-li listy růží volně spadané na povrchu půdy, následující rok se z nich rozšíří nová generace hub. Pomohou fungicidní prostředky, ale také správná péče. S ochranou je třeba začít již v červnu, tzn. ve chvíli, kdy se ještě příznaky onemocnění zdají nevýznamné.

Když se objeví padlí růžové

Padlí (Sphaerotheca pannosa) poznáte podle bělavého povlaku na listech, ale i řapících nebo stoncích rostlin. Jako první ho však vždy zpozorujeme na poupatech a nejmladších částech rostliny. Napadené lístky zasychají, deformují se a odumírají. Nebezpečí hrozí především při náhlých teplotních výkyvech a při vyšší vzdušné vlhkosti. A rady k péči? Růže nikdy nezalívejte večer – nestačí oschnout a jsou náchylnější k chorobám. Škodí jim také přehnojení dusíkem a málo vzdušná výsadba. Napadené části růží odstřihněte, podpořte jejich regeneraci přidáním draslíku a poohlédněte se po některém z účinných chemických prostředků ani tady není třeba váhat. Ale pozor, padlí si dokáže rychle vytvořit rezistenci, během sezóny je tak nutné různé přípravky prostřídat.

Rzivost růže se prozradí už na jaře

Jakmile růže vyraší, můžete na nich spatřit světle červenooranžové plodničky. Nejdříve zasahuje stonky, později se šíří i na starší listy. Jde o rzivost růže nebo také rez růžovou (Phragmidium mucronatum). Tímto stádiem však nekončí, v létě se na horní straně listů růží objeví žluté skvrny a na té spodní kupky výtrusů. A v samém závěru vegetace se na spodní straně listů objeví černé kupky výtrusů. Silné napadení způsobuje opad listů a deformaci nových výhonů.

Rzivost růže patří k nejrozšířenějším chorobám těchto květin. S ochranou je proto vhodné začít co nejdříve, a to zejména v místech, kde se rzivost v minulých letech vyskytla. První dávka postřiku tak může přijít klidně už na začátku června. Napadené listy ihned zlikvidujte – stávají se zdrojem dalšího šíření choroby.