Řada z nich nám roste přímo na zahrádce nebo jen kousíček za jejím plotem. Zkušené bylinkové harcovníky nejspíš naše následující řádky nepřekvapí (byť bez černý a bez chebdí přece jen bývá občas zaměňován i zkušenými amatéry), ovšem trocha připomenutí přesto nikdy neuškodí. Záměna bylinek může být snadná.
Největší nebezpečí číhá na sběrače v lese. Zvláště ti nejmenší často zaměňují borůvky s vraním okem nebo lilkem černým. Bolehlav plamatý a bedrník anýz se také vzájemně podobají skoro jako vejce vejci a což teprve rmen a heřmánek?
Znáte naše tři nejznámější bezy? Léčivý je jen jeden z nich
Bez černý (Sambucus nigra) má v našem lidovém léčitelství neopominutelný význam. „Před heřmánkem klekni, před bezem smekni,“ říká se přece. Užívají se jeho květy i plody. Čistí tělo od virů a bakterií a pomáhá rovněž při zácpě nebo při potížích s ledvinami.
Ovšem při výpravách do přírody si můžete nechtěně nasbírat bylinku, která vám s vašimi obtížemi vůbec nepomůže. A co hůř, může se vám po ní dokonce i přitížit. Bez chebdí (Sambucus ebulus) totiž obsahuje větší množství toxických látek, než jeho známější příbuzný. A jak ho rozeznat? Když víte jak, je to jednoduché. Nemá totiž žádné dřevité části – je to opravdu bylinka se vším všudy.
Ovšem bez červený (Sambusuc racemosa) dřevnatý je. A pokud ho nezastihnete v době podzimu, kdy vás barva jeho plodů (červená, jak už ostatně název napovídá) přesvědčí o omylu, snadno si ho můžete s bezem černým splést. Nejste-li si jistí, zkontrolujte spodní stranu listů. Bez červený ji má vždycky modravou.
Rmen versus heřmánek – prozradí ho vůně
Heřmánků u nás existuje více, byť nejznámější je určitě heřmánek pravý (Matricaria chamomilla). Ovšem sesbíráte-li místo něj jeho příbuzné, nic se nestane. Všechny naše heřmánky se totiž mohou pochlubit léčivými účinky.
Ovšem rmen rolní (Anthemis arvensis), to je už něco docela jiného. Je to vlastně plevel, ovšem na jaře až příliš úporný. Právě tehdy totiž poměrně silně voní a nedáváme-li pozor, můžeme si ho s heřmánkem opravdu splést. Ano, nevoní sice tak příjemně jako heřmánek, ovšem na druhou stranu často vyrůstá v jeho těsné blízkosti. A to už je potom na pováženou.
Mezi hlavní rozpoznávací znamení patří květní lůžko. Heřmánek ho má vždy duté, jeho neléčivá konkurence nikoli. Nejste-li si jistí, roztrhněte jednoduše jeden květ napůl. A co se stane, když se vám přesto nějaké květy rmenu mezi ty heřmánkové zamíchají? Vlastně skoro nic, dříve byl rmen dokonce považován za léčivku, byť dnes se od jeho použití ustupuje. Je však škoda připravit se o mnohá pozitiva heřmánku jen kvůli nesprávnému sběru.
Bedrník a bolehlav – jak si nenasbírat jed?
Když vám ještě ve škole učitelé vyprávěli o Sokratovi, který požil jed z bolehlavu, nejspíš vás ani nenapadlo, že tuhle zákeřnou bylinku můžete mít klidně doma za plotem. Bolehlav plamatý (Conium maculatum) totiž obsahuje nebezpečný alkaloid nazývaný koniin. I malá dávka způsobí zvracení, bolesti žaludku, průjem a ta větší dokonce i zástavu srdce nebo smrt udušením. Není náhodou, že dříve byl mimo jiné používán k popravám.
A proč o něm píšeme? Lze si ho totiž snadno splést třeba s bedrníkem anýzem ale i planou petrželí, mrkví či kmínem, jež se v poslední době hojně užívají v přírodní kuchyni.
Pokud narazíte na bolehlav už ve stadiu, kdy usychá, nezůstanete na pochybách. Výrazně totiž páchne po myšině. Jestliže to štěstí nemáte, pořádně si prohlédněte listy. Ze všech zmiňovaných bylinek jsou ty jeho nejdrobnější. Jsou zpeřené, a to dvakrát až pětkrát, společně tvořící velký celek. A právě ten tvoří převážně drobné řapíkaté lístečky. Nejlepší je porovnat si bolehlav plamatý v některé bylinkové knize a dobře si ho prohlédnout v kontrastu s dalšími léčivkami. A určovacímu klíči brzy přijdete na kloub.
Měli byste vědět: Koniin se může do těla dostat i skrze pokožku. V blízkosti bolehlavu by se tedy neměly hrát děti nebo se pohybovat domácí zvířata!
Borůvky? Ne, vraní oko nebo dokonce lilek!
Vraní oko čtyřlisté (Atropa bella-dona) je v naší přírodě naštěstí poměrně vzácné. Přesto bychom se s ním měli seznámit. Stačí návštěva některé z chráněných krajinných oblastí nebo „jen“ přírodních památek a setkání může být až příliš blízké. Zvláště děti se snadno nechají nalákat na velkou tmavou borůvku. Ano, nespouštět je z očí je sice chvályhodné, ovšem nikoli zcela spolehlivé. Z jedné bobulky naštěstí vážná otrava nehrozí, dětem možná bude trochu špatně, ale víc nic. Vážnější stav se projevuje zúžením zorniček a vyžaduje lékařskou pomoc. Protijed neexistuje, podává se živočišné uhlí, případně se udržují životní funkce.
Méně známým nebezpečím je lilek černý (Solanum nigrum). Jeho tmavé bobulky rostou na nízkých keřích se zajímavě tvarovanými listy (špičaté, zvlněné okraje). Při pozření většího počtu hrozí trávicí obtíže.
Co dělat v případě otravy neznámými bylinkami?
I přes veškerou opatrnost se u nás ročně otráví nesprávně nasbíranými rostlinami či houbami několik stovek lidí. Často jde o děti, ale ani dospělí rozhodně nejsou výjimkou. A co dělat, pokud se něco podobného přihodí vám?
Především zamezte v další konzumaci rostliny. U dětí je třeba dobře prohlédnout ústa. Podejte několik tablet živočišného uhlí a kontaktujte lékaře, případně přímo přivolejte sanitku. Je-li to možné, opatřete vzorek rostliny pro snazší identifikaci. Rovněž je možné vyvolat zvracení roztokem vody a hořčice. A pozor, potíže může způsobit třeba i tolik oblíbený oleandr!
TIP:
Bylinky a produkty z bylinek můžete zakoupit v eshopu ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
