Jakubská lilie je atraktivní sytě červeným květem

Jakubská lilie je cibulovina, která se příliš často nepěstuje, což je škoda, protože je velmi atraktivní svým karmínově červeným květem. Může se pěstovat jak v záhonu, tak v nádobách nebo jako pokojová rostlina.

Jakubská lilie (Sprekelia formosissima) pochází ze střední části Ameriky, kde roste na skalnatých stráních a svazích, loukách a pastvinách. V Evropě se pěstuje už 400 let, přesto není pořád rozšířená.

Rostlina dorůstá výšky 30 – 40 cm, listy mohou být 50 cm dlouhé. Květy jsou velmi zajímavé a mají až 18 cm v průměru. Květy jsou šestičetné, tři spodní lístky směřují dolů a svírají tyčinky. Dva horní lístky směřují do stran, třetí, prostřední je přímý. Květ má karmínově červenou barvu, někomu může připomínat amarylis. Plodem je tobolka. Z cibule raší jeden dutý stvol, na jehož konci vyrůstá jediný květ.

Jak jakubskou lilii pěstovat

Pěstování rostliny ze semen je zdlouhavé a není jednoduché, výsev se provádí do truhlíků. Proto také jakubskou lilii množíme dceřinými cibulkami. V době květu potřebuje teplé a slunné místo. Půda jí vyhovuje propustná a humózní. Pokud ji pěstujeme jako pokojovku, vykvétá už většinou v květnu a červnu. Jakubská lilie je teplomilná, špatně nese už teploty pod 15⁰C, takže by nepřežila mráz, proto je nutné ji na podzim, až se zatáhnou listy, uložit do chladnější místnosti, i tak by teplota neměla klesat pod 12⁰C. Cibule se uskladňuje v květináči, čtvrtinu cibulky necháme koukat z hlíny. Nevadí ji ani tma.

Na jaře rostlinu přeneseme domů a počkáme, až lilie začne rašit, potom zaléváme, takto se dočkáme květů. Jakmile skončí mrazy, můžeme ji přenést ven. Během květenství rostlinu vydatně zaléváme. Jakmile se začnou tvořit listy, také pravidelně přihnojujeme. Dceřiné cibulky neoddělujeme každoročně, ponechte je nějaký rok u mateřské rostliny.