Koření s nezaměnitelnou vůní, chutí a s blahodárným účinkem. Vypěstujte si skořicovník

Skořice je známé a hojně využívané koření, bývá i součástí mnoha kořenících směsí. Vyniká typickou a ojedinělou chutí i vůní. Skořice, byť pro mnohé je jedním ze symbolů Vánoc, pro své blahodárné účinky, si zaslouží pozornost po celý rok. A co si tak zkusit vypěstovat vlastní skořicovník? Jak na to?

Ohlédnutí aneb co píše historie

První zmínky o skořicovníku lze nalézt v Číně 4000 let před n.l. Už tehdy se jednalo o léčivou i aromatickou přísadu, kterou používali staří Egypťané. Skořice však byla známá i ve starověkém Řecku, jen Řekové nevěděli, odkud rostlina pochází. Dokonce sám Aristoteles se domníval, že je z neznámých končin přinášena velkými ptáky. Až jeho žák Alexandr Makedonský poznal skořicovník při svém tažení do Indie.

Skořice v té době byla vzácná a drahá, není divu, že se o ni svedlo mnoho bojů. Jako první byla známá skořice čínská a od 16. století pak i cejlonská. U nás je skořice známa od 15. století.

Nejstarší koření s léčivým efektem

Skořice patří k nejstaršímu koření na celém světě. Používána byla nejen do pokrmů, ale také coby přísada do kadidel. Skořice podporuje trávení, pomáhá krevnímu oběhu, snižuje krevní tlak, mírní krvácení, zlepšuje metabolismus tuků i cukru u lidí s diabetem, působí proti průjmu, nevolnosti i nadýmání. Skořice se používá i zevně proti revmatismu, vyniká svým dezinfekčním a antibiotickým účinkem, efektivně ničí bakterie. Používá se i jako podpůrný prostředek proti nachlazení, chřipce či kašli. Skořice pomůže i při onemocnění zubů a v případě některých chronických kožních onemocnění.

Jak na pěstování skořicovníku?

Jde o stálezelený strom s vonnými listy i kůrou, má bílé až žluté drobné květy a dorůstá do výšky 2 až 3 metrů. Skořicovník potřebuje výživnou, lehkou půdu a dostatečný přísun vláhy. Skořici v podobě, jakou známe a kupujeme, získáme z prutů, které se musí uřezat několik centimetrů nad zemí u rostlin ve stáří 2 a 3 let. Zatímco u starších rostlin se musí seřezávat nízko nad zemí a ponechat 5 až 6 výhonků, které se musí udržovat v přímém růstu. Ty se pak po dosažení dostatečné délky seříznou a oloupou.

Kůru je nejvhodnější sklízet 2x do roka po 2 až 3 letech. Jakmile se sklidí pruty, tak se z nich oškrábe kůra a ta se následně musí nechat 12 hodin fermentovat. Borka se oškrábe tak, aby zůstala jen tenká kůra. Tyto plátky se naskládají na sebe, sváží a suší. Dle barvy a síly se určuje kvalita. Ohnuté okraje jsou známkou, že je kůra dostatečně usušená. Mezi nejcennější náleží tenká a světlá kůra, která má nejvýraznější vůni, je i nejvíce ceněná a žádaná.

Skořicovník coby rostlina v interiéru

Pěstovat skořicovník lze i doma, je nenáročný a v létě mu prospěje pobyt venku na vzduchu. Jako pokojová rostlina zaujme svými dekorativními listy, které jsou nejdříve červené a posléze zezelenají. Mladé rostliny mají světle zelené listy, zatímco starší tmavě zelené. Jelikož rostlina pochází z tropických krajů, potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost a teplotu nad 20 °C.

Přes zimu je třeba rostlinu dát co nejblíže k oknu, aby měla dostatek světla. Rostlině maximálně vyhovuje propustný substrát s příměsí písku, který tak udržuje stálou vlhkost. V zimě se omezí zálivka. Časté rosení rostlina potřebuje po celý rok. Skořicovník bez problému snáší řez, tudíž si lze rostlinu tvarovat a z odřezaných prutů můžete získat koření. Postup viz výše.

TIP:

 
Bylinky a produkty z bylinek můžete zakoupit v eshopu ZDE
 

Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz