Hydrocharis morsus-ranae alias voďanka žabí nebo také anglicky swimfish je trvalka patřící do rodiny voďankovitých. Vzhledem k postupné degradaci vhodných stanovišť jde o druh, jež se ve volné přírodě vyskytuje stále méně, ač byl dosud vcelku běžný.
A právě to by vás spolu s něžnou krásou jejích křehkých květů mělo přesvědčit, abyste si jako společnici do svého nového zahradního rybníčku vybrali právě ji. Tato plovoucí vodní rostlina v přírodě upřednostňuje zejména stojaté a pomalu tekoucí vody. Najdete ji také mezi rákosím, ale jen v teplejších oblastech ČR.
Jak pěstovat voďanku v domácích podmínkách
Rybníčky a jezírka jsou velmi pěkným prvkem drobné zahradní architektury a zároveň pozitivně ovlivňují mikroklima okolo sebe. Dekorativní i užitné vlastnosti těchto zahradních nádrží zvyšují vodní rostliny, které okysličují a čistí vody a poskytují potravu ptákům a zvířatům žijícím ve vodě.
Voďanka žabí patří mezi skutečně atraktivní plovoucí vodní rostliny. Potěší zejména bílými květy, které se objevují v hojném počtu od května do konce srpna. Jemně voní. Tvar jejích listů pak připomíná lekníny. Mohou vyrůst až do výšky 30 cm.
Líbí se jí na slunných nebo jen mírně zastíněných pozicích v teplých alkalických vodách. Voďanka žabí je rychle rostoucí rostlina a v mělkých vodách může dokonce zakořenit v zemi. Na zimu její listy odumírají, rostlina samotná však přežívá v pupenech u dna nádrže.
Na jaře z nich znovu vyrostou mladé rostliny. Během podzimního odstraňování listů z jezírka a při čištění nádrží proto dávejte pozor, abyste omylem neodstranili i spící pupeny.
Bez špetky péče to zkrátka nepůjde
Péče o voďanky zahrnuje především jejich rozsazování, a to počínaje už druhým rokem jejich života. Rostou opravdu rychle, ovšem příliš husté trsy nejsou tak životaschopné a rovněž méně vykvétají. Poškozovat ji mohou také přemnožení vodní šneci, jimž její křehké listy velmi chutnají nebo mšice. Nezasahujte pro nim chemickými prostředky, obvykle bohatě postačí jejich spláchnutí vodou.
Vhodní sousedé pro vaši voďanku
A jaké další rostliny si budou s touto křehkou kráskou, jež v naší přírodě začíná patřit k ohroženým druhům, dobře rozumět? Máme pro vás tip na několik z nich.
Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) – dorůstá až do výšky 30 cm. Daří se jí proto v hloubce asi 20 cm. Velké listy připomínají svým tvarem jetel. V květnu a červnu rostlinu zdobí četné bílé a růžové květy, vyrůstající na vrcholu holých stonků – na vodní hladině se tak zdánlivě vznášejí. Tato trvalka je ovšem poměrně expanzivní, proto ji doporučujeme spíše pro větší nádrže. I tahle půvabná rostlina z naší přírody postupně mizí.
Stulík (Nuphar) je naopak rostlinou hluboké vody. Ozdobí vaše jezírko nádhernými žlutými květy, které se objevují od května do října. Nad vodou se pak vyvíjejí charakteristické velké eliptické listy, dosahující délky 40 cm a šířky 30 cm. Ovšem pozor, až u starších rostlin. Mladé stulíky prožijí několik prvních let kompletně pod vodou. V naší přírodě patří mezi kriticky ohrožené, proto ho nikdy nesbírejte ve volné přírodě, ale vsaďte jen na prověřená zahradnictví.
A co si počít s mělkými okraji jezírka? Šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia) se tu zabydlí ráda. Potěší vás svými charakteristicky tvarovanými listy i půvabnými bílo růžovými květy, které se objevují v červnu a červenci. Jde o náš původní druh, ovšem v zahradních jezírkách ji často nahrazuje snáze pěstovatelná severoamerická šípatka širolistá (Sagittaria latifolia). Pokud jí dáte přednost i vy, v žádném případě nevyhazujte vytrhané rostliny do volné přírody. Podle některých studií má tato exotický kráska potenciál invazního druhu – v ČR se objevuje stále v dalších a dalších lokalitách. A takový vývoj rozhodně není dobré podporovat.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
