Proč vistárie nekvete? Příčin i řešení je více, někdy se vyplatí experimentovat

Všeobecně lze říci, že se v ČR vistárii daří zejména v teplých oblastech, a že pro své bohaté kvetení vyžadují pravidelný a hluboký řez. Výjimek však existuje tolik, že na otázku „proč vistárie nekvete“ lze jen stěží odpovědět jednou nebo dvěma větami.

Pro začátek dobrá zpráva. Vcelku nezáleží na tom, jakou vistárii pěstujete. Ať už jsou to oblíbené druhy vistárie čínská (Wisteria sinensis) nebo japonská Wisteria floribunda, či dokonce méně známé druhy americké (například Wisteria frutescens), rady pro jejich lepší kvetení lze uplatnit na všechny bez rozdílu. Ano – rady, protože každé rostlině vyhovuje něco docela jiného. Pro začátek se vyplatí vsadit na univerzální postup, ale jestliže nezabere, leckdy pomohou i nápady z jiného soudku.

Vistárie roubovaná či neroubovaná? Je to zásadní rozdíl

Pokud byste pozorovali semenáček vistárie v přírodě, zjistili byste, že první květy se v jeho hojně rozrůstající se koruně objeví až po 10-12 letech, v nepříznivých podmínkách ještě o něco později. Majitelé zahrad však tak dlouho čekat zpravidla nechtějí a proto jsou na našem trhu nejčastěji k dostání dvou až tříleté roubované sazenice. Roub bývá jasně patrný (pozor na to, u nepoctivých prodejců lze narazit i na vistárie vypěstované ze semínka, prodávané ovšem za cenu roubů).

Rouby jsou vždy připravovány z již kvetoucích rostlin. Takováto rostlina při správné péči vykvete na zahradě během dvou až tří let od výsadby.

Jak na správný řez? Názory se liší

V zásadě je odborníky doporučován univerzální řez v předjaří (v době, kdy ještě nedošlo k narašení pupenů) a to v této formě: obvykle v první polovině března je třeba odstranit všechny slabé, tenké či zmrzlé výhony, i ty, které rostou přímo z podnože (rostlinu zbytečně oslabují). V létě po odkvětu (začátkem srpna) pak následuje prořez všech výhonů po šestý pupen (opravdu stačí ponechat jen cca 15 centimetrů nad zemí). Zcela odstraňujeme jen ty výhonky, které příliš zahušťují korunu nebo jednoduše vyrůstají nesprávným směrem.

Co dělat, když to nezabere?

Dodrželi jste tento řez pečlivě, a přesto se květy stále neobjevují? Pak vyzkoušejte ten jarní, jež si někteří zahrádkáři nemohou vynachválit. Jednoduše každé jaro (do konce dubna) zkraťte celou rostlinu přibližně o třetinu, poté už neprořezávejte. Jen (je-li to třeba) vyštipujte během léta všechny nesprávně narostlé výhony.

Mimochodem o to, zda je řez opravdu ke kvetení vistárie nutný, se rovněž vedou spory. Existují již vzrostlé rostliny, které se bez této péče s přehledem obejdou a přesto vás každou sezónu potěší vodopády jemným, voňavých květů. Na druhou stranu jiné exempláře zkrátka bez řezu nevykvetou, nebo jen velmi málo. Na druhu vistárie nezáleží, zkušenosti jsou zkrátka individuální.

Jak správně hnojit?

Je to vcelku jednoduché. Stačí si pamatovat, že dusík podporuje růst zelených části rostliny, zatímco jako stimulace kvetení se používá fosfor a draslík. Navíc přebytek dusíku může být zákeřný i v jiném ohledu – hnojíte-li touto látkou i na konci léta nebo dokonce na podzim, zpomaluje vyzrávání nejmladších výhonů, a ty jsou následně náchylné vůči mrazům.

Děláte všechno správně a vistárie přesto nekvete? Pomůže vám obyčejný rýč

Chcete znát jeden malý zahradnický trik? Donuťte vistárii kvést jednoduše tak, že omezíte její růst.

V únoru nebo v březnu odřízněte zem v jejím okolí obyčejným rýčem. Pracujte vertikálně kolem rostliny do hloubky asi 30-40 cm ve vzdálenosti 1,5-2 m od hlavního výhonku. Tento trik může vistárii rovněž ponouknout k nasazení poupat.

Rada na závěr? Zkontrolujte vhodnost stanoviště

Nedá mi to, abych přece jen nakonec tuto radu nenapsala. Pro pěstování vistárie nejvhodnější slunné stanoviště chráněné před větry a to ideálně na jižní nebo západní stěně budovy. Východní strana není příliš vhodná, protože působení ostrého ranního slunce zvyšuje citlivost květních vůči mrazu. Ano, právě poškození poupat zimou je tím nejčastějším důvodem, proč vistárie nekvete .

Půda, v níž vistárii pěstujeme, by měla být výživná, propustná a vlhká, s pH okolo 6-7. Na alkalických půdách dochází rychle k chloróze listů. Zpravidla úplně postačí běžný zahradnický substrát promíchaný s pískem. Nic víc zpravidla vistárie nepotřebuje. Rostliny v prvním roce po nákupu lze rovněž ponechat v zakoupeném květináči (je-li dostatečně velký), ten zapustit na vhodné místo a na zimu přenést vistárii do chladné místnosti. Tak lze vistárie úspěšně adaptovat i v chladnějších oblastech ČR.