Určitě už jste se někdy zamýšleli nad tím, zda je lepší léčivé bylinky sbírat v přírodě, nebo je pěstovat na zahradě, resp. na poli. Obě možnosti mají samozřejmě svá pro i proti, ale některé bylinky nejde jednoduše pěstovat kulturně, zatímco jiné už by se jen těžko prosadily volně v přírodě, protože je uměle pěstujeme odnepaměti.
Které bylinky bude vždy potřeba sbírat v přírodě, protože pěstovat nejdou
Následující bylinky by se nám opravdu špatně pěstovaly ve velkém, protože bychom jim nedokázali zajistit takové podmínky, jaké mají ve volné přírodě. Jedná se o zeměžluč, průtržník lysý a chlupatý, bez černý, lípa, hloh, rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá, puškvorec. Tyto bylinky budeme muset zřejmě stále sbírat v přírodě, a přitom dbát na šetrný sběr, abychom je úplně nevyhubili.
Které bylinky se pěstují a nevyskytují se v přírodě
Naopak jistě byste sami dokázali vyjmenovat mnoho bylinek a koření, které od dávné minulosti pěstujeme „uměle“. Ano, jsou to například: anýz, cibule, česnek, fenykl, petržel, kmín, paprika, mák, tymián.
A které bylinky se vyskytují v přírodě, a přitom se i pěstují
Je pravda, že některé bylinky se sice v přírodě vyskytují, ale jsou téměř vyhubeny například kvůli nešetrnému sběru, a tyto se pak pěstují i uměle. Vzpomeňte například na hlaváček jarní, hořec žlutý, náprstník vlnatý, námel, řepík, rulík, jitrocel, benedikt a oman.
Výhody pěstování bylinek
Mezi výhody kulturně pěstovaných bylinek patří zejména to, že je můžeme šlechtit. Například u nich uměle zvyšovat podíl léčivých látek. Dále jim můžeme zajistit správné podmínky, pěstovat je ve velkých kulturách, dopřát jim místo, půdu i zálivku, jakou konkrétně potřebují, chránit je proti chorobám a škůdcům. Stejně tak je pak můžeme sbírat/sklízet v okamžiku, kdy mají největší obsah léčivých látek.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
