Zajímavou rostlinou našich zahrad i luk je dvouzubec. Tento rod má několik druhů a můžete jej pěstovat jako okrasnou rostlinu i léčivou bylinku zároveň. Mnoho z nás ji bohužel stále považuje za plevel, a to zcela neoprávněně.
Odkud pochází
Dvouzubec roste velmi rozšířeně v mírném, subtropickém i tropickém pásu. U nás se nejčastěji setkáme s dvouzubcem trojdílným, paprsčitým nebo nicím, částečně i se zavlečenými druhy, jako jsou dvouzubec černoplodý, hnědožlutý a chlupatý.
Dvouzubec trojdílný
Je jednoletá rostlina vysoká až 60 cm, lodyhu má nápadně červeno-hnědou a zelené vstřícné listy, květy jsou trubkovité a kvetou do července do října. Plodem je nažka. Je obecně považován za plevel, protože silně a rychle zapleveluje neobdělávané pozemky. Má však i léčivé účinky, kdysi se používal při léčbě úplavice, nyní jako potopudný, močopudný prostředek a prostředek při nemocech kůže.
Dvouzubec paprsčitý
Je naproti tomu jednoletá rostlina vysoká od 20 do 80 cm, lodyha zeleno-žlutá, květy jsou žluté až hnědožluté, nažky s ostny, které se zachytávají na oděvu, roste nejčastěji u rybníků nebo jiných zdrojů vody, popřípadě na dně vypuštěných rybníků.
Dvouzubec nicí
Je poslední z našich původních dvouzubců. Rovněž patří mezi léčivé bylinky, působí potopudně, močopudně, jako antirevmatikum, pomáhá s poruchami metabolismu, léčí lupénku i ekzémy, listy se mohou použít na popáleniny a spáleniny.
Jen některé kultivary dvouzubců jsou vhodné pro pěstování na záhonech či v truhlících, protože jsou převislé či popínavé. Většina z nich je vyšlechtěna z dvouzubce nicího, menší varianty jsou vhodnou náhražkou jiřinek.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
