Včelaři nejednou řeší, jaký strom mají zasadit nad své úly, aby jim dřeviny poskytovaly přirozený stín a výparem vody z listů udržovaly příjemné mikroklima. Podzim je pro vysazování stínících stromků nevhodnější, ovšem od věci tento postup není ani na jaře. Jde o důležitější úkol, než by se mohlo zdát. Stínící stromky pro úly totiž nemusí plnit jen dekorativní funkci. Mnohem lépe uděláte, pokud vyberte takové, které včelám poskytnou i přirozený přísun potravy.
Kterak poskytnout přirozený stín úlům
Ke včelám a církevním památkám jednoznačně patří lípy, ale jsou to mnohaleté stromy, které budou mít širokou a rozložitou korunu, na rozdíl třeba od jabloní, hrušní nebo švestek. U ovocných druhů, které poskytnou zjara včelám pyl a nektar z květů, však bude sběr a sklizeň sladkých plodů právě samotnými včelami znepříjemněn či přímo znemožněn. Počítejte s tím tedy. Jen opravdu mírná včelstva ve své blízkosti strpí sadaře na delší dobu.
U několika druhů dřevin se však tohoto bát nemusíme. Mezi takové dřeviny patří keř lísky obecné (Cornus avelana) nebo chceme-li velkou korunu pro kvalitní stín, zvolíme ořešák královský čili vlašský (Juglans regia). Ořešáky k nám kdysi doputovaly z jižní Evropy a rychle zdomácněly. Tak jako u jiných druhů, u kterých chceme, aby nám dávaly jakostní plody s předem zvolenými vlastnostmi, je nutné mít stromek naštěpován na příslušnou odrůdu. U pláňat se úrody dočkáme až za delší dobu. Plody budou nechutné, malé nebo nepoživatelné. Z odrůd ořešáku lze doporučit zejména tyto:
- SEIFERSDORFSKÝ
- BUCHLOV
- APOLLO
- MARS
- JUPITER
- SATURN
Vhodná doba pro výsadbu ovocných dřevin, je (vyjma broskvoní a choulostivých peckovin, které je dobré vysazovat zjara) podzim, protože nám stromy krásně do jara prokoření, udělají si bohatší kořenové vlášení a lépe tudíž prosperují.
Jak postupovat při výsadbě ořešáků
Pojďme se nyní podívat na zmíněné ořešáky. Co všechno potřebují proto, aby se v zahradě cítily dobře? A jak postupovat při jejich výsadbě? Jestliže se chystáme zasadit strom, který bude úlům či včelínům během parných veder poskytovat stín a osvěžující chládek, volbu druhu a odrůdy bychom měli pečlivě zvážit a vše si promyslet. Co může být ale lepšího než přirozené zastínění s výhledem na následnou sklizeň?
U ořešáku je dobré volit variantu zakoupeného stromu v kontejneru. Nejlepší je před samotnou výsadbou smíchat zeminu s vyzrálým kompostem a stromek při přesazování – je-li nahrnuto cca ⅔ půdy – mírně udusat a zalít. Nakonec uděláme sadovnickou mísu kolem kmínku a rostlinu prolijeme vodou. Je-li stromek menší, či by hrozilo jeho poškození, je dobré před zalitím ze strany, z které nám nejvíce zjara svítí slunce (většinou jih), dát kůl a stromek zafixovat úvazky. Úvazky je však nutno kontrolovat tak, aby se nezařezal při růstu stromu do kůry.
Už při výsadbě bychom měli vědět, jak bude strom velký. Což je ovlivněno nejen druhem stromu, ale i podnoží a odrůdou. U ořešáku je to v podstatě jedno. Uvádí se však, že ořešák ‘MARS‘ má korunu trochu menší. Volíme-li cizosprašné rostliny, budeme potřebovat vhodného opylovače v okolí, ale nesmí to být stejná odrůda. Nejlépe najít si v literatuře vhodného opylovače, je-li to jabloň nebo hrušeň, můžeme si jej přímo naštěpovat do koruny. Opylení necháme na starosti již včelám.
Jak se o stínění úlů starat během celého roku
I na toto je třeba myslet s předstihem. Při špatném načasování vás může opět nepříjemně překvapit reakce vašeho včelstva. Ovocné stromy řežeme v předjaří v jednotlivých termínech pro dřeviny, vyjma ořešáku, do kterého je lépe moc nezasahovat, kvůli vniknutí infekcí do ran. Ze začátku však výchovný řez bude přece jenom trochu potřebovat. Slabší větve řežeme v květnu. Je to osvědčený postup.
Vyskytnou-li se na mladém ořešáku na listech plísně či hálky různých roztočů, je lépe tyto choroby zneškodnit v prvopočátcích, i když literatura uvádí, že se jedná jen o „kosmetické vady“. Ovšem přece jen tyto choroby výnosy sníží a je dobré zakročit zavčas vhodnými fungicidy a akaricidy (pesticidy k tomu určené), u následné obrovské koruny ořešáku by byl problém s dalším ošetřováním.
Náš tip: Je ovšem možné použít proti roztočům (hálčivec ořešákový apod.) na ořešácích i dravého roztoče Typhlodromus pyri, který je u nás domácí. První výsledky jsou patrny již po prvním roce od aplikace. Navíc jde o 100% přírodní a přirozený zásah.
V literatuře se uvádí, že zasažení ořešáků vlnovníkem ořešákovým, je jen „kosmetická“ záležitost a není třeba s ním bojovat. Případně můžeme použít akaricidy. Protože však toto zasažení vlnovníkem ořešákovým na ořešácích, i přes postřiky akaricidy (kvůli velké koruně často není možné akaricidy aplikovat všude na ořešáku), často překročí rozumnou mez, je leckdy třeba hledat i jiná řešení.
Můžete naštěstí s vlnovníkem bojovat také jinak a to už zjara omotáním kmene stromu proužky s vajíčky dravého roztoče Typhlodromus pyri. Nějaké přidejte i kolem větví a upevněte je opravdu dobře drátkem. Tento dravý roztoč je bioagens, tj. přirozená biologická ochrana. Je třeba však zdržet se poté jakýchkoli postřiků na vlnovníky, protože i dravý roztoč patří mezi roztoče a likvidovali bychom oba druhy.
Takže i když ořešáky patří mizí stínícími dřevinami u úlů rozhodně k nejatraktivnějším, musíte počítat s množstvím následné péče, jež je mnohdy velmi náročná. Jestliže s včelařením začínáte nebo jednoduše nemáte tolik volného času, vsaďte raději na již výše zmíněnou lípu nebo nějaký ovocný strom. Ořešáky lze vysadit i kdykoliv později.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
