květiny

Význam základních prvků pro rostliny. Příznaky jejich nedostatku či naopak příliš bohatého zásobení živinami

Při správné výživě rostlin často zdůrazňujeme důležitost optimálního hnojení. Jak však poznat, jestli právě naší výsadbě vyhovuje běžně dostupné komplexní hnojivo? A jak rozeznat, zda není třeba sáhnout po zacílené výživě, složené pouze z potřebných prvků?

Ukážeme vám, v čem je pro rostliny důležitý například vápník, draslík, železo nebo fosfor. Seznámíme vás s příznaky jejich nedostatku či naopak příliš bohatého zásobení živinami. Všech sedm základních minerálů si představíme pěkně jeden po druhém.

Železo

U rostlin je dostatek železa nezbytný zejména při tvorbě chlorofylu. Naštěstí ho není potřeba příliš a rostliny si zpravidla z přírodních zdrojů dokáží získat dostatečné množství tohoto minerálu. Pokud však zelenina či květiny vyrůstají na půdě, která už většinu živin pozbyla, velmi rychle si povšimnete blednutí rostlin. Časté je to zejména u ovocných stromků a keřů. K nápravě stavu postačí zálivka jednou do měsíce přibližně 1 % roztokem železa.

Měli byste vědět: nadbytek vápníku v půdě může blokovat využití železa pro potřeby rostlin. Zároveň s dodáváním železa se tak pokuste vybrat i množství vápníku. U přirozeně vápenatých půd pak doplňujte železo s o to větší péčí.

Hořčík

I on tvoří velmi důležitou složku listové zeleně. Při jeho nedostatku listy blednou nebo dokonce žloutnou – ale jiným způsobem, než při nedostatku železa. Zatímco nedostatečné zásobení železem způsobuje pozvolné rovnoměrné blednutí listů, deficit hořčíku je zodpovědný za tzv. chlorózu – listy jsou bledé ze žlutými skvrnkami a vystupující tmavší žilnatinou.

Důvodem nedostatku hořčíku je obvykle nadbytek vápníku v půdě. Vyřešíme-li tento problém, nebývá už umělé dodávání tohoto minerálu potřeba. Hořčík je důležitý zejména pro ovocné stromy – má velký význam při tvorbě květů, plodů i semen. Mimochodem právě semena mají ze všech částí rostliny obsah hořčíku a fosforu nejvyšší. A pokud uzrají, obsahují dokonce třikrát více hořčíku než vápníku.

Vápník

Zatímco jiné živiny pletivy rostliny jen projdou, vápník v nich se ukládá natrvalo. Jde totiž o velmi důležitý stavení materiál, a to zejména při tvorbě kořenů a dřevnatých pletiv. Nejvíc z celé rostlinné říše potřebují vápník peckoviny, je totiž nepostradatelný při léčbě pecek. Zejména u meruněk a broskví se lze při jejich pěstování v nevhodné vápenité půdě setkat s tím, že tvrdé jádro plodů vůbec nevytvoří, případně měkká pecka praskne a ovoce začne hnít zevnitř.

Jestliže má rostlina nedostatek vápníku, růst kořenů je pomalý, vytvářejí jen málo bočních kořenů a vlásečnicové kořínky leckdy téměř úplně chybí.

Nedostatkem vápníku trpí obvykle rostliny, přežívající na zamokřených a málo provzdušněných půdách. Tehdy je substrát třeba více vápnit, případně vysušit a odvodnit. Ale pozor na opatrné dávkování. Nadbytek vápníku naopak znemožňuje rostlinám přijímat cenné výživové látky, a to zejména železo, hořčík, fosfor a další prvky. Do půdy je třeba přidat rašelinu a vyhnout se jakýmkoliv dalším pěstitelským chybám.

Síra

Většina rostlin potřebuje tohoto minerálu jen velmi málo, zejména ovocné stromy a keře jsou v tomto ohledu velmi nenáročné. Naopak vysoké nároky má cibule, celer, pórek a česnek. U této zeleniny je proto obsah síry obzvláště důležitý.

hnojivo - Význam základních prvků pro rostliny.  Příznaky jejich nedostatku či naopak příliš bohatého zásobení živinami

Dusík

Ve výživě rostlin bývá uvádět na první místě – a  plným právem. Do rostlinných pletiv se dostává zejména ve formě kyseliny dusičné a a amoniaku. Výjimkou jsou bobovité rostliny, které si dostatek dusíku dokáží opatřit za pomoci symbiotických bakterií, žijících v jejich kořenovém systému. Všechny rostliny mají vysokou spotřebu dusíku – například průměrně vzrostlá hrušeň dokáže z půdy okolo sebe vyčerpat až sedm kilogramů dusíku ročně! Proto je třeba na doplňování dusíku dbát obzvláště.

Ovšem všeho s mírou! Příliš vysoký obsah dusíku způsobuje nadměrný růst vegetativních částí rostlin, zejména listů. Rostliny nevypadají hezky a jsou rovněž méně odolné vůči chorobám. A nadbytek dusíku se projevuje také u plodů – bývají méně vybarvené a nevydrží příliš dlouhé skladování. Posledním ukazatelem přílišného zásobení stromů touto látkou je také jejich dlouhá odolnost vůči podzimu – zůstávají zelené, i když všichni jejich sousedé už opadali. O to méně času mají na plnohodnotný zimní odpočinek, což se negativně projeví na jejich kondici v dalším roce.

Na podzim se zásoby dusíkatých látek přemisťují z listů do dřevnatých částí rostlin, kde v bezpečí čekají na příchod jarních měsíců. I přesto mají na počátku jara zvýšené nároky na příjem dusíku, tehdy je proto doplňování výživy dusíkatými hnojivy velmi žádoucí. Jako náhradu dusíku, spotřebovaného v zimě, použijte nejlépe ledek. Neuděláte-li to, dočkáte se pravděpodobně pomalého a zakrslého vzrůstu, světlezeleně zbarvených listů a s jejich předčasný opadem.

Spotřeba dusíku se také liší podle stáří rostliny – čím mladší stromy a keře jsou, tím více dusíkatých látek vyžadují. Je tedy třeba dávkování pomalu upravovat každou sezónu. Nikdy však ve hnojení dusíkem nepokračujte i během pozdního léta – poslední dávku by měly květiny a ovocné stromy dostat v červenci, jinak se může jejich uložení k zimnímu spánku nepříjemně zpozdit a dřevo nebude dostatečně vyzrálé.

Naopak listová zelenina potřebuje přísun dusíku během celého vegetačního období. Kořenová pak uvítá hnojení dusíkem jen v prvních měsících. Budete-li v něm pokračovat příliš dlouho, budou kořenové části mrkve, petržele či pastináku příliš měkké a nevhodné k uskladnění. U okrasných květin pak nadbytek dusíku způsobuje příliš bujný růst listů, doprovázený jen nečetnými a špatně vyvinutými květy.

Fosfor

Bez něho se tvorba plodů zaručeně neobejde, proto ho ovocné stromy a keře potřebují nejvíce právě v době nasazování plodů. Jde o takový protiklad dusíku – fosfor zkracuje vegetační období rostlin a urychluje dozrání jejich částí. Jeho dávkování musí být vyvážené. Nedostatek fosforu se projeví stejně jako nadbytek dusíku – blednutím listů a tvorbou plodů bez vůně a bez chuti. Rostlina produkuje jen malé množství nových výhonů, listy jsou menší než obvykle, a navíc často vytvářejí načervenalou žilnatinu.

Draslík

Jestliže vám rostliny je ztěžka přežívají zimu, i když jste žádnou pěstitelskou chybu neudělali, hledejte příčinu právě v nedostatku draslíku. Nejvíc ho potřebují mladé rostliny, kterým pomáhá získat odolnost vůči nízkým teplotám. Jinak se jeho nedostatek nijak nápadně neprojevuje.

Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz

 

Láskou ke květinám jsem oplývala už jako malá – to když jsem je s něžností, dvouletému děcku vlastní, vytahovala z květináčů a „vařila“ z nich večeři. Později moje první kapesné padlo na pokojový břečťan a z dětského pokojíčku se rychle stala neprostupná džungle. První nezdary byly pro mě motivací, abych se o nároky svých zelených svěřenců začala zajímat podrobněji. Zahradničení a pěstování okrasných i užitkových rostlin je dodnes mým velkým koníčkem, ke kterému se přirozeně přidalo i vaření a využívání léčivých vlastností (nejenom) tuzemských bylinek. Mou další velkou lásko je Asie, zejména pak Čína a Japonsko, takže pokud chcete vědět, jak se pěstují pivoňky, čím si předcházet bonsaje nebo kterak začlenit do zahrádky bambus, budu přesně váš člověk :)

Každý den můžete do své e-mailové schránky zdarma dostávat přehled aktuálních článků

Zanechte komentář

Zavřít