Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je trnitý keř pocházející z Asie a Evropy, který si v posledních letech získává stále větší popularitu díky svým vysokým nutričním hodnotám, odolnosti a dekorativnímu vzhledu. Jeho plody – oranžové bobule – jsou doslova vitamínovou bombou, obsahují velké množství vitaminu C, A, E, K, flavonoidů, antioxidantů a esenciálních mastných kyselin. Rakytník je zároveň velmi odolná a nenáročná rostlina, vhodná i pro méně zkušené zahrádkáře. Pokud uvažujete o jeho výsadbě, zde najdete ucelený přehled o tom, jak rakytník správně pěstovat a ošetřovat, aby přinášel hojné plody i estetický užitek.
Výběr stanoviště a nároky na půdu
Rakytník je světlomilná rostlina, proto vyžaduje slunné stanoviště, kde bude mít alespoň 6–8 hodin slunce denně. Ve stínu trpí a výrazně snižuje plodnost. Je velmi odolný vůči mrazu, větru, suchu i znečištěnému ovzduší, a proto se hodí i do náročnějších podmínek.
Co se týče půdy, rakytníku se nejlépe daří v lehčích, propustných a mírně zásaditých až neutrálních půdách (pH 6,5–7,5). Nesnáší zamokření a těžké jílovité půdy, ve kterých jeho kořeny mohou zahnívat. Pokud máte těžkou půdu, doporučuje se ji vylepšit pískem, kompostem a drenážní vrstvou při výsadbě.
Zvláštností rakytníku je, že je to rostlina dvoudomá, což znamená, že samičí rostlina potřebuje k opylení samčí rostlinu, aby mohla plodit. Na jednu samčí rostlinu postačí 5–7 samičích keřů, které se vysazují v její blízkosti, ideálně s ohledem na směr převládajícího větru (pyl se šíří větrem).
Výsadba rakytníku
Rakytník se sází na jaře nebo na podzim. Výsadbové jamky by měly být alespoň 40–50 cm široké a 30–40 cm hluboké. Do jamky je vhodné přidat kompost nebo kvalitní zahradnický substrát, zvláště pokud je půda chudá. Důležitá je drenážní vrstva na dně jamky – například z hrubého štěrku, která zabrání přemokření.
Při výsadbě dbejte na to, aby kořenový krček nebyl příliš hluboko, měl by být v úrovni terénu. Rakytník má rozsáhlý kořenový systém, který se silně rozrůstá, a proto je důležité dodržet dostatečné rozestupy mezi keři – minimálně 2,5–3 metry.
Po výsadbě keř dobře zalijte a přidejte mulčovací vrstvu (např. posekaná tráva, kůra, sláma), která udrží půdní vlhkost a zabrání růstu plevele.
Péče během vegetace
Rakytník je obecně nenáročný na údržbu, ale pro dosažení bohaté úrody a zdravého růstu je vhodné dodržovat několik pravidel.
- Zálivka: V prvních dvou letech po výsadbě pravidelně zalévejte, aby se rostlina dobře zakořenila. Dospělý rakytník zvládá sucho, ale během tvorby plodů je vhodné dodat vodu, zejména v horkých létech.
- Hnojení: Rakytník si sám fixuje dusík z atmosféry díky symbióze s bakteriemi v kořenech, proto není nutné přehnojovat dusíkem. Vhodné je na jaře přihnojit kompostem nebo přidat draslík a fosfor, které podporují kvetení a zrání plodů.
- Řez: Pravidelný řez je klíčový pro udržení tvaru keře a vyšší plodnost. Provádí se v předjaří, kdy odstraňujeme staré, přestárlé, poškozené nebo zahušťující větve. Ponecháváme mladé výhony, které plodí nejvíce. Rakytník plodí převážně na dvouletém dřevě.
Sklizeň a využití plodů
Plody rakytníku dozrávají od srpna do října, v závislosti na odrůdě. Sklizeň bývá často náročná, protože plody jsou drobné, křehké a rostou těsně u trnitých větví. Možnosti sklizně jsou:
- Ruční trhání – vhodné pro menší množství, velmi pracné.
- Stříhání celých větví s plody – poté se větve zmrazí a plody setřesou (šetrné, rychlé).
- Mechanické otřásání – využitelné u větších výsadeb.
Plody lze zamrazit, sušit, lisovat na šťávu nebo vyrábět sirupy, marmelády, oleje či tinktury. Jsou bohaté na vitamín C (až 10× více než citron), betakaroten, antioxidanty a mají antibakteriální a regenerační účinky.
Šťáva z rakytníku podporuje imunitu, trávení, hojení sliznic i kardiovaskulární systém. Ze semen a plodů se lisuje také rakytníkový olej, hojně využívaný v kosmetice a léčitelství.
Choroby a škůdci
Rakytník je velmi odolný vůči chorobám a škůdcům, což je jeden z důvodů jeho oblíbenosti. Může se ale vyskytnout:
- Rakytníková muška – klade vajíčka do plodů, způsobuje hnilobu. Ochrana spočívá v časné sklizni a zakrytí rostlin síťovinou.
- Listové skvrnitosti a padlí – vyskytují se zřídka, obvykle při nadměrné vlhkosti. Pomáhá prosvětlení keře a správný řez.
- Přemnožení kořenových výmladků – některé odrůdy mají sklony k silnému odnožování, proto je nutné odkopávat a odstraňovat výmladky, které by mohly narušit okolí.
Výběrem kvalitní odrůdy a správnou výsadbou lze těmto problémům snadno předejít.
Odrůdy vhodné pro pěstování
Na trhu je k dispozici řada vyšlechtěných samičích i samčích odrůd, které se liší velikostí plodů, chutí, množstvím trnů a výnosností. Mezi osvědčené odrůdy patří:
- Leikora – bohatě plodící, oranžové bobule, výborná na šťávy.
- Hergo – středně vzrůstná, vysoký obsah vitamínu C.
- Pollmix – samčí rostlina, vhodná pro opylování většiny samičích kultivarů.
- Botanika – výnosná odrůda, málo trnitá, větší plody.
Doporučuje se vybírat odrůdy s menším počtem trnů pro snadnější sklizeň.
Rakytník je nenáročný, přizpůsobivý a velmi užitečný keř, který si najde místo téměř v každé zahradě. Vyžaduje slunné stanoviště, lehkou a propustnou půdu, řez a minimální zálivku. Díky své vysoké výživové hodnotě a odolnosti je ideální pro každého, kdo chce pěstovat plodinu s mimořádnými účinky na zdraví.
S trochou péče se vám rakytník odmění bohatou úrodou a stane se ozdobou i užitkovou součástí vaší zahrady. Už máte svůj rakytník, nebo ho teprve plánujete vysadit.
