Asparagus

Asparágus není kapradina a hodí se i do závěsného košíku

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že asparágus patří mezi kapradiny, správně náleží do čeledi liliovitých a jeho listy připomínají tak trochu jehličí. Pěstovat se dá v květináči i závěsném košíku a kromě listů je atraktivní i červenými bobulemi.

Odkud pochází

Všechny druhy asparágu (také chřest peřitý) pocházejí z jižní Afriky, odkud se během 19. století dostaly do Evropy i dalších částí světa, aby se zde ujaly jako překrásné pokojové rostliny.

Které druhy jsou vhodné do bytu

Asperge - Asparágus není kapradina a hodí se i do závěsného košíku

Rasbak / CC BY-SA (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)

Asparágů existuje asi 100 druhů, přičemž do bytu se nejlépe hodí 6 následujících kultivarů:

  • Asparagus plumosus – má listy jemné jako peříčka, často se využívá do květinových vazeb (spolu s růžemi, gerberami apod.), mladá rostlina působí poněkud řídce a „hubeně“, dekorativní jsou spíše starší exempláře;
  • Asparagus plumosus „Nanus“ – je zakrslá varianta předchozího, vypadá poněkud plněji a již mladá rostlina je velmi dekorativní;
  • Asparagus officinalis – říká se mu také jedlý asparágus, stejně jako plumosus se používá do květinových vazeb, avšak rovněž je jako mladá rostlina méně dekorativní než starší exempláře;
  • Asparagus sprengeri – vytváří převislý keřík, který je nejvíce vhodný do závěsných košíků, přes léto jej můžeme letnit a pěstovat venku, pozor na listy – poněkud píchají;
  • Asparagus sprengeri „Meyerii“ – tento kultivar je podobný předchozímu, avšak s tím rozdílem, že jeho listy jsou měkké, roste pomalu, ale je velmi dekorativní;
  • Asparagus falcatus – jedná se o velmi otužilou rostlinu, která se dá přes léto pěstovat venku, má přímé stonky a široce rozprostřené listy.

Jaké prostředí potřebuje

Asparágus potřebuje slabé světlo nebo polostín, ve stínu mu blednou listy. Nikdy by mu neměl vyschnout substrát, zejména v létě. Přihnojovat potřebuje během vegetačního období jednou za 14 dní. Rovněž potřebuje vyšší vzdušnou vlhkost – tedy rosení.

Přesazování a množení

Přesazujeme méně často než ostatní rostliny, stačí jednou za 3 roky. Nejlépe je vyčkat, až kořeny rostliny prorůstají dnem květináče. Květináč volíme jen o něco málo větší. Jako substrát je vhodná hlinitá zemina nebo i rašelina. Množíme dělením – nemusí však být vždy úspěšné. Mnohem lepší je množit rostlinu ze semen: vyséváme na jaře do misky s výsevným substrátem, udržujeme v temnu a vlhku. Jakmile rostlinky vyklíčí, dáme je na světlo. Větší semenáčky vyjednotíme a ty nejsilnější posléze přesadíme do samostatných květináčků.

 

TIP:

 
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
 

Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz

Láskou ke květinám jsem oplývala už jako malá – to když jsem je s něžností, dvouletému děcku vlastní, vytahovala z květináčů a „vařila“ z nich večeři. Později moje první kapesné padlo na pokojový břečťan a z dětského pokojíčku se rychle stala neprostupná džungle. První nezdary byly pro mě motivací, abych se o nároky svých zelených svěřenců začala zajímat podrobněji. Zahradničení a pěstování okrasných i užitkových rostlin je dodnes mým velkým koníčkem, ke kterému se přirozeně přidalo i vaření a využívání léčivých vlastností (nejenom) tuzemských bylinek. Mou další velkou lásko je Asie, zejména pak Čína a Japonsko, takže pokud chcete vědět, jak se pěstují pivoňky, čím si předcházet bonsaje nebo kterak začlenit do zahrádky bambus, budu přesně váš člověk :)

Zanechte komentář