Barevná mrkev a co jste o ní nevěděli – pěstování, zdravotní účinky, odrůdy

Mrkev si tradičně spojujeme zejména s oranžovou barvou (případně bílou, padla-li nám do ruky ta divoká). Nicméně dnes už lze pořídit i mrkev barevnou a to žlutou nebo třeba fialovou. Ukážeme vám, jak je pěstovat a používat v běžné kuchyni.

Proč je barva mrkve tak důležitá?

Díky své nasládlé chuti a vysoké výživové hodnotě se mrkev stala trvalou a oblíbenou součástí našeho menu. Její barevné odrůdy nás pak potěší svým originálním vzhledem, ale i obsahem výživově cenných látek.

Mrkev s tmavým zbarvením

Tradiční odrůdy strčí tyhle fialové krásky z hlediska nutriční hodnoty hravě do kapsy. Skutečnými superpotravinovými perlami jsou zejména odrůdy, které mají fialový, fialovo-oranžový, červený nebo téměř černý kořen. Obsahují mimořádně velká množství extrémně cenných antokyanů, jež jsou jedněmi z nejsilnějších rostlinných antioxidantů.

Anthokyany (a spolu s nimi také známější karotenoidy) chrání naše tělo před rozvojem rakoviny, aterosklerózy a obávaných nemocí oběhového systému. A aby toho nebylo málo, zpomalují také proces stárnutí a chrání nervové buňky před degenerací. Pro naše zdraví jsou opravdu velmi důležité, tak proč si je nedopřát v něčem tak běžném, jako je právě mrkev?

Žluté odrůdy mrkve

Ačkoli tmavé odrůdy mrkve patří mezi nejcennější, neměli bychom opomíjet ani jejich světlejší bratříčky. V nich totiž nacházíme mimo jiné spoustu cenného luteinu (patří do skupiny karotenoidů), jež se stará o zdraví našich očí. A také na talíři vypadá skvěle. Jen pamatujte na to, že neobsahují tolik beta-karotenu, jako mrkev s oranžovým kořenem (o tmavých odrůdách ani nemluvě).

Jak pěstovat barevné odrůdy mrkve

Barevné odrůdy mrkve jsou proto nejen originální a zajímavé, ale také cenné, takže stojí za to najít pro ně místo v každé zahradě. Jejich kultivace se neliší od pěstování tradičních odrůd, jen ta bílá potřebuje o malinko více péče. Má totiž tendenci ke vzniku nevzhledných skvrn, pokud se její horní část dostane na světlo, a to se při pravidelné zálivce nebo okopávání děje zcela běžně. Chraňte ji proto před světlem pravidelným přihrnování prokypřené hlíny. Na druhou stranu skvrny nijak škodlivé nejsou, jen nevypadají hezky. Takže pokud vám skvrnitá mrkev nevadí, s přihrnováním se netrapte.

Jaké odrůdy si vybrat?

Deep Purple F1 – prověřená odrůda s tmavě fialovou, téměř černou barvou, středně pozdní, dozrávající v září a na počátku října (vegetační období kolem 135 dnů).
Purple Haze F1 – nová odrůda s dvoubarevným kořenem: fialově červená zvenčí a oranžová uvnitř, (vegetační období cca 100-110 dní), zrání od začátku července do přelomu srpna a září.
Yellowstone – pozdní odrůda se žlutými kořeny, sklízí se v září.
Creme de Lite – relativně nová odrůda s krémově bílými kořeny, sklizeň v červenci až srpnu.
Pariser Markt 4 – odrůda s velmi zajímavým,oranžově zbarveným kořenem a téměř kulatým tvarem (připomíná spíše velkou baculatou ředkvičku), velmi brzká (doba růstu cca 80-90 dní), zrání koncem května.

Barevné mrkev a jejich použití v kuchyni

Měli byste vědět, že fialové a červené odrůdy při vaření nebo smažení ztrácejí svou intenzivní barvu, takže je lepší je jíst syrové, nejlépe ve formě salátů a pomazánek. Jsou také velmi vhodné pro výrobu šťávy a rovněž pro barvení želé nebo třeba marcipánu, jde-li vám o maximálně přírodní barviva (toto platí zejména pro intenzivně zbarvené fialové odrůdy, např. „Deep Purple F1“). Jinak lze barevné mrkve použít úplně stejně, jako ty tradiční. Váš talíř rozzáří a strávníci budou jistě příjemně překvapeni. O porci staré známé chuti však rozhodně ochuzeni nebudete.