Celer je výživná a aromatická zelenina, která se hojně využívá v kuchyni pro svou výraznou chuť a obsah vitamínů, minerálů a vlákniny. Existují tři hlavní druhy – celer bulvový, celer řapíkatý a celer listový. Ačkoliv pěstování celeru není nejnáročnější, vyžaduje určité znalosti a především ochranu před škůdci, kteří mohou výrazně snížit výnos nebo zcela zničit úrodu.
Cílem každého pěstitele je vypěstovat zdravé, silné rostliny s dobře vyvinutou bulvou, řapíky nebo listy. V tomto článku se dozvíš, jak celer správně pěstovat, jak mu vytvořit ideální podmínky pro růst a jak jej efektivně chránit před nejčastějšími škůdci a chorobami.
Pěstování celeru – základní podmínky
Celer je náročný na teplotu, vláhu a výživu, proto je třeba jeho pěstování dobře naplánovat.
Stanoviště a půda
Celer vyžaduje slunné stanoviště s dostatkem světla a hlubokou, kyprou, humózní půdu, která dobře drží vodu. Ideální je hlinitá až hlinitopísčitá půda, bohatá na organické látky s neutrálním až mírně zásaditým pH (6,5–7,5).
Půdu je vhodné připravit již na podzim – zrýt a zapracovat kompost nebo dobře vyzrálý hnůj. Celer má dlouhou vegetační dobu, a proto vyžaduje dostatek živin po celou sezónu.
Výsev a výsadba
Celer se běžně pěstuje z předpěstovaných sazenic, protože klíčení ze semen je pomalé a náročné. Výsev provádíme v lednu až únoru do pařeniště, skleníku nebo na okno. Klíčení trvá 2–3 týdny, ideální teplota je 18–22 °C.
Sazenice se přepichují, když mají 2–3 pravé lístky, a na záhon se vysazují v květnu, kdy již nehrozí mrazíky. Doporučený spon je 40 × 40 cm, aby rostliny měly dostatek prostoru k růstu.
Zálivka a hnojení
Celer vyžaduje pravidelnou a vydatnou zálivku, zejména v suchém období. Sucho způsobuje dřevnatění bulvy, praskání řapíků a celkové oslabení rostlin.
Hnojení se provádí postupně během vegetace. Doporučuje se hnojit organickým hnojivem, kompostem nebo hnojivem s vyšším obsahem draslíku a fosforu. Dusík podporuje růst, ale v nadbytku způsobuje měkké pletivo náchylné k chorobám.
Nejčastější škůdci celeru a jejich prevence
Ačkoli celer působí robustně, bývá často napadán různými škůdci, kteří ohrožují především listy a bulvu. Níže najdeš přehled nejčastějších škůdců celeru a doporučené způsoby ochrany.
Mšice (Aphidoidea)
Mšice se často objevují na spodní straně listů, sají rostlinné šťávy a přenášejí virové choroby. Napadené listy se kroutí, žloutnou a zasychají.
Prevence a ochrana: – Výsadba aromatických rostlin (měsíček, levandule, bazalka) poblíž celeru
– Postřik výluhem z kopřiv nebo česneku
– Využití biologických nepřátel (slunéčko sedmitečné, zlatoočka)
– Mechanické odstranění mšic proudem vody nebo prsty
Listová plíseň celerová (Septoria apiicola)
I když se jedná o houbovou chorobu, často se šíří v důsledku napadení škůdci, kteří oslabují listy. Projevuje se hnědými až černými skvrnami s bělavým středem.
Prevence a ochrana: – Střídání plodin – necitlivé zařazení celeru na stejné místo
– Větrné a slunné stanoviště, kde listy rychle osychají
– Použití přírodních fungicidů, např. odvarem z přesličky
– Odstraňování napadených listů a nepřehnojování dusíkem
Dřepčíci
Dřepčíci jsou malí brouci, kteří na listech vytvářejí typické dírky, a mladé rostliny mohou úplně zničit. Nejčastěji se objevují v teple a suchu.
Prevence a ochrana: – Udržování vlhkosti půdy a okolí, protože sucho jim vyhovuje
– Zakrytí výsadby netkanou textilií
– Použití dřevěného popela nebo kamenné moučky jako posypu
– Výsadba spolu s cibulovinami nebo česnekem, které dřepčíky odpuzují
Štítenky a molice
Méně častí škůdci, ale v teplejších oblastech mohou celer napadnout také. Vysávají šťávu z listů a oslabují rostlinu.
Prevence a ochrana: – Pravidelná kontrola spodních stran listů
– Lepové desky na odchyt hmyzu
– Ošetření biologickými přípravky na bázi neemového oleje
Přírodní způsoby ochrany a smíšené kultury
Celer dobře funguje v kombinaci s jinými druhy zeleniny a aromatických rostlin, které pomáhají odpuzovat škůdce a zlepšují zdraví rostlin.
Doporučené kombinace: – Celer a pór – vzájemně si pomáhají chránit kořenový systém
– Celer a cibule nebo česnek – odpuzují mšice a háďátka
– Celer a měsíček lékařský – podporuje zdraví půdy a odpuzuje háďátka
– Celer a rajčata – vytvářejí dobré mikroklima a pomáhají v růstu
Naopak se nedoporučuje pěstovat celer s bramborami nebo kukuřicí, protože si konkurují a přitahují podobné škůdce.
Sklizeň a skladování
Celer se sklízí od září do listopadu, podle počasí a odrůdy. Bulvy by měly být pevné, dobře vyvinuté a bez prasklin. Po sklizni se odstraní nať, bulvy se očistí a uskladní v chladné, vlhké místnosti, například ve vlhkém písku nebo rašelině.
Při správném uskladnění vydrží celer až do jara a zachová si většinu svých nutričních hodnot.
Pěstování celeru není náročné, pokud mu věnujeme vhodné podmínky, pravidelnou zálivku a dostatek živin. Důležitá je však také ochrana před škůdci, kteří dokážou poškodit úrodu v rané i pozdější fázi růstu. Použitím přírodních metod, vhodných kombinací rostlin a pravidelnou kontrolou porostu lze většinu problémů včas odhalit a eliminovat. Celer tak bude zdravý, silný a připraven stát se nedílnou součástí každé domácí kuchyně.
