Špenát (Spinacia oleracea) je oblíbená listová zelenina, která se vyznačuje vysokým obsahem vitamínů a minerálů. Díky své nenáročnosti a rychlému růstu je ideální plodinou i pro začínající zahrádkáře. V tomto článku se podrobně podíváme na to, jak špenát pěstovat, jak mu zajistit optimální podmínky a jak správně sklízet, aby byla úroda co největší a nejchutnější.
Výběr vhodného stanoviště a půdy
Pro úspěšné pěstování špenátu je klíčové vybrat správné místo na zahradě. Špenát má rád slunné až polostinné stanoviště, kde bude chráněn před prudkým poledním sluncem, zvláště v létě. Ideální je místo, které má dostatek světla v dopoledních hodinách, ale v odpoledních je částečně zastíněno.
Půda by měla být hlinitopísčitá, dobře propustná a bohatá na organické látky. Důležité je, aby nebyla příliš kyselá – ideální pH půdy je 6,0–7,0. Před výsadbou je vhodné záhon obohatit o kompost nebo dobře uleželý hnůj, což podpoří růst listů a zlepší půdní strukturu.
Kdy a jak špenát vysévat
Špenát lze vysévat dvakrát ročně – na jaře a na podzim. Jarní výsev se provádí v období od března do konce dubna, podzimní výsev pak od srpna do poloviny září. U jarního výsevu je nutné pamatovat na to, že při vyšších teplotách může špenát rychleji vybíhat do květu.
Semena se vysévají přímo do záhonu do řádků vzdálených cca 20–30 cm, do hloubky asi 2–3 cm. Po výsevu je důležité půdu důkladně zavlažit a udržovat ji vlhkou, dokud nevyklíčí první rostlinky. Klíčení obvykle trvá 7–14 dní v závislosti na teplotě a vlhkosti.
Péče během růstu
Po vzejití sazenic je vhodné je proředit, aby měly rostliny dostatek prostoru. Ideální vzdálenost mezi rostlinami je 5–10 cm. Špenát má poměrně mělký kořenový systém, proto je důležité půdu pravidelně kypřit, ale opatrně, aby nedošlo k poškození kořenů.
Nezbytnou součástí péče je zálivka – špenát vyžaduje pravidelnou a rovnoměrnou zálivku, zejména během suchých období. Nedostatek vody způsobuje, že listy jsou hořké a rostliny rychle vybíhají do květu. Zároveň však není vhodné záhon přemokřit – přemíra vody může vést k hnilobě kořenů.
Doporučuje se také jednou za sezónu přihnojit listovým hnojivem s vyšším obsahem dusíku, který podporuje růst zelené hmoty.
Sklizeň a další tipy
Špenát je možné sklízet přibližně 4–8 týdnů po výsevu, kdy listy dosáhnou dostatečné velikosti. Sklízí se buď postupně otrháváním jednotlivých listů, nebo celá rostlina najednou. Při postupné sklizni může špenát obrůstat a poskytovat úrodu po delší dobu.
Je důležité sklízet špenát včas, než začne vybíhat do květu – v této fázi totiž listy ztrácí na chuti i výživové hodnotě. Pokud špenát ponecháte vykvést, můžete ho nechat na semeno pro příští sezónu.
Špenát se dobře hodí jako předplodina nebo meziplodina, protože rychle roste a nezabírá záhon na dlouho. Lze jej také kombinovat s jinými zeleninami – například ředkvičky, saláty či cibule jsou vhodnými sousedy.
Možné problémy a škůdci
Mezi nejčastější problémy při pěstování špenátu patří:
- Vybíhání do květu – obvykle způsobeno vysokými teplotami nebo nedostatkem vláhy.
- Padlí špenátové – plísňové onemocnění, které se projevuje bílým povlakem na listech. Pomáhá pravidelná výměna stanoviště a dostatečné větrání.
- Škůdci jako mšice nebo plži – proti nim lze zasáhnout buď ručním sběrem, přírodními postřiky nebo ochranou pomocí síťoviny.
Pěstování špenátu je relativně jednoduché a rychlé, pokud dodržíte několik základních pravidel. Důraz na kvalitu půdy, dostatek vláhy, správné načasování výsevu a pravidelnou péči vám zajistí bohatou úrodu této výživné zeleniny. Navíc je špenát ideální pro ty, kdo chtějí mít na zahradě čerstvou zeleninu již brzy na jaře nebo ještě na podzim.
