Trvalky (pereny) tvoří páteř většiny zahrad. Tyto víceleté rostliny se na rozdíl od letniček vysazují jednou a následně každý rok znovu raší, kvetou a přinášejí krásu. Aby však mohly zdravě přežít zimu a opět na jaře prosperovat, je třeba jim věnovat správnou péči na podzim a zajistit jejich účinné zazimování. Zanedbání tohoto kroku může vést k poškození nebo dokonce úhynu rostlin, zvláště během tuhých zim.
V tomto článku se podíváme na to, jak trvalky na zimu připravit, které ošetření je vhodné a jakým způsobem je chránit před mrazem, vlhkostí i chorobami.
Co jsou to trvalky a proč je třeba je zazimovat?
Trvalky jsou rostliny, které přežívají více než dva vegetační cykly. Některé z nich zůstávají zelené i v zimě (např. bergénie, čemeřice), jiné na podzim zatáhnou – jejich nadzemní část uschne, ale v půdě zůstává živý kořenový systém.
Zazimování trvalek je důležité proto, že většina z nich není plně mrazuvzdorná – nebo alespoň ne ve všech podmínkách. Navíc zimní měsíce přinášejí i další rizika jako:
- střídání teplot (tání a zmrzání půdy)
- nadměrná vlhkost (hrozí hniloba kořenů)
- holomrazy (mrazy bez sněhové pokrývky)
Podzimní ošetření trvalek
1. Stříhání a čištění rostlin
Většinu trvalek je vhodné sestřihnout na podzim. Odstraňujeme uschlé lodyhy, listy a květenství, které by jinak mohly být zdrojem chorob a škůdců. Výjimkou jsou druhy, které slouží jako úkryt pro hmyz nebo jejich semena poskytují potravu ptákům – např. třapatky, rozchodníky, okrasné trávy.
Obecně se doporučuje zkrátit rostliny 5–10 cm nad povrchem půdy. Při stříhání vždy používejte čisté a ostré nářadí, abyste minimalizovali riziko infekcí a mechanického poškození.
2. Odplevelení a provzdušnění půdy
Před zimou je vhodné důkladně odplevelit záhon, protože plevele mohou hostit škůdce a nemoci, a na jaře by zbytečně konkurovaly trvalkám o živiny. Pokud to půda umožní, lehce ji nakypříme motyčkou – ale ne příliš hluboko, abychom nepoškodili kořeny.
Jak trvalky zazimovat
1. Mulčování
Nejúčinnější ochranou před mrazem je mulčování. Tato vrstva organického materiálu chrání kořeny před prudkými výkyvy teplot a zároveň pomáhá udržet optimální vlhkost. Jako mulč můžeme použít:
- listí
- slámu
- kompost
- drcenou kůru nebo štěpku
Mulč navršíme do výšky cca 5–10 cm kolem rostliny. Důležité je, aby mulč nebyl přitisknut přímo k srdíčku rostliny – hrozí hniloba.
2. Krytí citlivějších druhů
Některé trvalky, jako například jiřiny, kanny, nebo některé druhy rozrazilů či kakostů, potřebují větší ochranu. U jiřin a kannel je třeba na podzim vytáhnout hlízy z půdy, očistit je, usušit a uskladnit v chladu a suchu (např. ve sklepě).
Pro polomrazuvzdorné rostliny se doporučuje použít:
- chvojí
- netkanou textilii
- bedničky s rašelinou nebo pilinami
Zvláštní pozornost si zaslouží i mladé výsadby, které ještě nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém. U těch je vhodné záhon pokrýt silnější vrstvou krytí nebo použít dočasný pařeniště či fóliovník.
Přezimování trvalek v nádobách
Trvalky v květináčích jsou na mráz citlivější, protože jejich kořeny nejsou chráněny okolní zeminou. Máme několik možností, jak je chránit:
- Přemístění do chladné místnosti (např. garáž, sklep, nevytápěný skleník)
- Zabalení květináče do izolačního materiálu (např. bublinková fólie, jutovina, polystyren)
- Zahrábnutí nádob do země a přikrytí mulčem
Jarní probuzení – na co nezapomenout
Jakmile na jaře začnou teploty stoupat a pomine riziko mrazů, je potřeba:
- odstranit zimní kryt
- proředit a rozdělit přerostlé trsy
- přihnojit kompostem nebo speciálním hnojivem pro trvalky
- zkrátit loňské výhony, pokud nebyly odstraněny na podzim
Tím trvalky získají dostatek živin a prostor pro nový růst.
Zimní ochrana trvalek není složitá, ale vyžaduje pozornost a pravidelnost. Správným podzimním ošetřením, ochranou před mrazem a přiměřeným mulčováním zajistíte, že vaše trvalky zimu přežijí bez úhony a na jaře vám opět přinesou bohaté květy a zdravý růst.
Pečlivé zazimování je investicí do dlouhověkosti a vitality vaší zahrady – a za trochu námahy vám příroda poděkuje nádherným rozkvětem hned v prvních teplých dnech.
