lišej

Lišejníky na ovocných stromech škodí nebo ne?

Pohled do koruny jabloně, obalené třásněmi stříbřitých lišejníků, může být velmi romantický. Potěší také fakt, že lišejníky se vyskytují pouze tam, kde je čistý vzduch, což znamená, že docela jistě bydlíte na ideálním místě. Tím však veškeré výhody lišejníků na ovocných stromech končí. Ptáte se proč?

Nejdříve si lišejníky ve zkratce představme. Na světě jich najdeme nějakých 16 000 druhů, z toho v ČR se vyskytuje „jen“ asi 1 700 druhů. Impozantní číslo – škoda jen, že laik od sebe naprostou většinu z nich nerozezná.

Lišejník je vlastně symbiotický organismus – spojení houby a řasy. Zatímco houby se specializují na získávání živin téměř z jakéhokoliv povrchu, řasy do celého procesu dodají tolik potřebné cukry, vyráběné prostřednictvím chlorofylu. Právě toto unikátní spojení je tím správným klíčem k vysoké odolnosti  a rychlému množení lišejníků. Často stačí jeden malý úlomek a na pohromu je zaděláno.

Lišejníky škodí stromům druhotně

Ale nepředstavujte si lišejník jako nějaký druh jmelí – svou přítomností stromu přímo neškodí, neobírá ho o potřené živiny ani ho neutlačuje, jako třeba liána, přesto je jeho výskyt nežádoucí, a to hned z několika důvodů:

  • přírůstky ovocných stromů se díky přítomnosti lišejníkům prokazatelně zkracují
  • dochází k vyhánění tzv. vlků – falešných výhonků, jež je později třeba odstraňovat
  • dochází k šupinatění kůry stromů
  • lišejníky navíc poskytují úkryt pro mnoho druhů škodlivého hmyzu

Proč mám na své zahradě lišejníky?

Tyto organismy se zpravidla vyskytují tam, kde je chladněji – tzn. v podhorských nebo horských oblastech. Ale na váš pozemek mohou přeskočit i z blízkých jehličnatých stromů, bez ohledu na nadmořskou výšku. Ohroženy jsou zejména stromy ovocné se starším dřevem, a také ty, jejichž koruna narostla příliš hustě.

Jak se zbavit lišejníků

Ojedinělé ostrůvky výskytu nevadí, ale jakmile je napadení stromů masivnější je třeba přikročit k opatřením. Nejstarší a zároveň velmi účinnou metodou je odrásání kůry železným kartáčkem. Jde o postup doporučovaný i v případě přezimujícího škodlivého hmyzu, třeba proti zavíječům nebo obalečům. Budeme-li postupovat citlivě, strom nebude nijak poškozen – nikdy však nesmíme zajet až na holé dřevo!

Lišejníky také nikdy nenecháváme padat na zem, nýbrž pod strom rozprostřeme vekou plachtu a její obsah později zlikvidujeme. Lišejníky nepatří do kompostu! Ideální je jejich spálení, mohou totiž obsahovat vývojová stadia mnoha druhů škodlivého hmyzu.

Bojovat proti lišejníku můžeme i nátěrem. Budeme na něj potřebovat směs 15% vápenného mléka a 15% roztoku kainitu.

A pomoci může i dřevní popel smíchaný s žíravým vápnem. Dejte si však pozor na ten správný poměr ten by měl být:

  • 8 dílů vody
  • 1 díl dřevního popela
  • 1 dílu žíravého vápna

Ale nepoužívejte ho hned. Nechte vše ustát, následně slijte čirou tekutinu a potřete s ní všechna napadená místa – zejména silnější větve a kmeny stromů. Jde o poněkud pracnější postup, ale bývá účinnější než nejrůznější postřiky z prodejen zahradnictví. Jeho výroba je navíc velmi levná, šetrná k životnímu prostředí a můžete je aplikovat podle potřeby přibližně každé 2-3 měsíce v době sezóny i vegetačního klidu.

A co když potřebujete ošetřit opravdu velké plochy a bojíte se výšek? Pak vám nezbude nic jiného, než se spolehnout na roztok ze zelené skalice, a to v koncentraci 5-8 %. Stačí ho přelít do vhodné nádoby s dlouhým nástavcem a stromu ošetřit. Zelenou skalici používejte pouze v době vegetačního klidu, kdy nemůže ohrozit listy ani plody ovocných dřevin. Jako bonus bude účinkovat i na porosty mechů  a to jak na stromě, tak v jeho okolí. Můžete tak zabít dvě mouchy doslova jednou ranou!

 

Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz

Láskou ke květinám jsem oplývala už jako malá – to když jsem je s něžností, dvouletému děcku vlastní, vytahovala z květináčů a „vařila“ z nich večeři. Později moje první kapesné padlo na pokojový břečťan a z dětského pokojíčku se rychle stala neprostupná džungle. První nezdary byly pro mě motivací, abych se o nároky svých zelených svěřenců začala zajímat podrobněji. Zahradničení a pěstování okrasných i užitkových rostlin je dodnes mým velkým koníčkem, ke kterému se přirozeně přidalo i vaření a využívání léčivých vlastností (nejenom) tuzemských bylinek. Mou další velkou lásko je Asie, zejména pak Čína a Japonsko, takže pokud chcete vědět, jak se pěstují pivoňky, čím si předcházet bonsaje nebo kterak začlenit do zahrádky bambus, budu přesně váš člověk :)

Zanechte komentář