Se stále větší oblibou jezer a jezírek v našich zahradách přichází i potřeba cíleného rozmnožování vodních a bahenních rostlin – ať pro účely nové výsadby nebo kvůli žádosti kolegů zahrádkářů „o tu úžasnou ostřici.“
Z botanického hlediska je nutné rozlišovat dva typy okrasných vodních rostlin. Vzplývavé s pevně zachycenými kořeny a plovoucí rostliny, jež se mohou po hladině jezírka či rybníčku libovolně pohybovat, protože jejich kořeny nejsou přichyceny k podkladu. My se tomto článku budeme věnovat rostlinám vzplývavým, protože ty plovoucí se zpravidla množí až tak mohutně, že nám to není milo.
Vegetativní množení přichází na řadu ještě před začátkem vegetační sezóny
Je snadné, rychlé a může nabídnout velmi dobré výsledky. Navíc máte jistotu, že získáte opravdu takovou rostlinu s žádoucími vlastnostmi, kterou vaši sousedé tak obdivují. U semínek se bohužel totéž často podařit nemusí. I proto se opravdu botanicky cenné rostliny množí výhradně vegetativně.
Pro tuto činnost se nejlépe hodí jarní období, a to ještě předtím, než začnou rostliny znovu obrůstat a reagovat na první teplé dny. Vyberte si ovšem den, kdy je příjemně teplo, aby se způsobené rány rostlinám rychle a bez následků zahojily.
Vegetativní množení? Určitě si vyberete
Zpravidla záleží na tom, jaký typ rostliny ve svém jezírku máte. Nejběžnější je dělení trsů, které používáme zejména u travin a podobných druhů. Stačí prostě vyrýt část trsu (nejlepší je dělení půl napůl) a novou rostlinu zasadit na vhodné místo.
Náš tip: Pokud chcete rostlinám rostoucím v trsech, vyhradit na zahradě přesné místo a zabránit tak jejich expanzi, umístěte je do mělkého „příkopu“ nebo jinak tvarované jámy se stěnami obloženými plastovými deskami nebo netkanou textilií. Oddenky se tak nebudou moci šířit dál a vy nebudete mít ze zahrady neprostupnou džungli.
U typicky vodních rostlin je jednodušší a také efektivnější prosté oddělení oddenku, tzn. podzemní části stonku. Díky ní rostliny přezimují, a také se šíří do nových oblastí. Jde zejména o puškvorec, kosatce, orobince nebo třeba tolik oblíbené lekníny. U tohoto množení na sezóně až tak nezáleží, ovšem stihnete-li to v období od dubna do konce května, je velmi pravděpodobné, že oddenky stihnou ještě obrůst novými pupeny a často do konce léta ještě vykvést (např. lekníny).
Poslední možností je dělení hlíz. Z botanického hlediska jsou hlízy de facto ztluštělým podzemním stonkem, který umožňuje rostlině přežít i extrémní období (mráz, sucho) nebo se úspěšné rozmnožit. Podlouhlé tlusté hlízy má například u nás pěstovaná šípatka širolistá, typické kořenové kulovitého tvaru zase šípatka trávolistá. U obojího stačí hlízy vyjmout ze země a uložit na nové místo. Obsahují-li hlízy více pupenů, je možné je zpravidla rozříznout, rány ošetřit dřevěným uhlím, a získat tak z jedné hlízy hned několik sazeniček.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz