Jde o opravdu nenáročnou rostlinu, které se bude dařit opravdu kdekoli. Aby také ne, jde přece o variantu dýně, a ta má všeobecně velmi nízké nároky. Patison je ale v mnoha ohledech zvláštní. Pěstuje se totiž jako okurky a sklízí se podobně jako cuketa.
Také jste z toho tak trochu paf? To vůbec nevadí. Dnes vám všechno ukážeme a poradíme, jak si zásoby lahodných a šťavnatých patisonů vypěstovat i z jedné jediné rostliny.
Co je to vlastně ten patison
Zjednodušeně řečeno, jde o vyšlechtěný kultivar, pocházející z dýně chřestové (Cucurbita pepo, var. Cylindrica) – ano, to je ta docela obyčejná dýně, která se na nás dívá z obchodů každý podzim. Na první pohled připomíná tak trochu přerostlé cukety ze žlutou barvou. Poklep či potěžkání nás však nenechá na pochybách. Říká se jí také chřestová tykev a pokud na ni máte zálusk, měli byste vědět, že se hodí zejména na kaše, polévky nebo na přípravu dýňového zelí (ovšem na rozdíl od něj u nás nezpůsobí potíže s nadýmáním).
Na první pohled vypadá jako dýně, prozradit ho mou snad jen zářivě žluté květy, které vyrůstají mezi listy. Ovšem skutečnou jistotu budete mít až ve chvíli, kdy se objeví charakteristické diskovité plody se zvlněným okrajem. Výhodou je, že patisony jsou samosprašné, takže můžete na zahradě pěstovat jen jednu jedinou rostlinu a stejně se budete těšit z bohaté úrody.
Kdy a jak patisony sázet
Předem si ujasněme, že výsev této zeleniny se hodí jen do oblastí s velmi teplým klimatem. Většina z nás se tedy bude muset spolehnout na předpěstování, které je poměrně obtížné, anebo na kupované sazenice. Ty je možné vysazovat už v dubnu, i když lepší je poslat je ven až po květnových Zmrzlých (anebo se připravit předem a zajistit si pro jejich ochranu netkanou textilii). Jestliže jste však brzkou výsadbu z nějakého důvodu zanedbali, klidně mladé patisony vysaďte ven až v červnu. Chvíli si sice na první úrodu počkáte, ale vzhledem k tomu, že je možné sbírat i docela mladé plody, nepůjde o nic katastrofického.
A kam je vysazovat? V zásadě na sluníčko – jinak potřebují už jen výživnou zeminu. O tu se postaráte snadno – stačí na záhon rozhodit dobře vyzrálý kompost nebo vsadit na chlévskou mrvu. Obojí patisonům svědčí.
Měli byste vědět: dříve se všechny druhy dýní pěstovaly na kompostu, dnes však víme, že to není úplně dobrý nápad. Bude se jim tu skvěle dařit – to uznáváme. Leckdy dokonce tak moc, že budete muset bohatou úrodou podělovat sousedy, aby se vám nezkazila. Ovšem po sezóně budou všechny živiny v horních vrstvách kompostu beznadějně spotřebované, takže příští rok nebude obohacování vašich záhonků co do živin tak efektivní, jak jste nejspíš díky kvalitnímu kompostu předpokládali.
A jak na výsadbu? Semínka se svěřují zemi jen lehce zakrytá, u sazenic je pak nutný poměrně velký spon. Minimum je metr krát metr, ale když celou vzdálenost zvýšíte na jeden a půl metru, určitě tím nic nezkazíte. Naopak.
Jak se o patisony starat? Jsou stejně náročné jako okurky
Je to přesně tak. Při pěstování okurek je důležité dbát zejména na stálou vlhkost půdy a přiměřeně je zalévat – a patisony to mají přesně tak. Budou raději za pravidelnou mírnou zálivku, než za občasné přelévání. A čím větší jsou, tím více vody potřebují. Doporučujeme je proto nikdy neumísťovat nikam daleko od zdroje vody. Ušetříte si tahání těžkých konví. Další péče je už nenáročná. Ještě je samozřejmě zpočátku vhodné zbavovat záhony plevelů, později se masa listů a stonků o jejich zadušení postará sama.
Plody sbírejte v tom správném stadiu zralosti
Existují dvě možnosti, jak sklízet patison: ihned nebo až ve chvíli, kdy vyroste. V tom první případě vlastně sázíme na „cuketovou strategii.“ Necháme plody vyzrát jen několik málo dní po odkvětu a ihned je sebereme. Jsou báječně měkké a sladké, takže se hodí i ke konzumaci zasyrova třeba do salátu – i když krátké tepelné úpravě se samozřejmě bránit nebudou
Pokud necháme plody dozrát, mohou se patisony velikostí podobat i jídelnímu talíři, spíše se však sklízejí v poloviční velikosti. V této době už obsahují semena, takže pokud je chcete kupříkladu zapékat, budete je muset vydlabat. Samozřejmě je možné i jejich nakrájení a oloupání. Používají se poté podobně jako jakákoliv jiná dýně.
Upozorňujeme však, že jde o poměrně pracný proces – slupka je bohužel poměrně tuhá. A jak je to s jejich uskladněním? I tady vás zklameme, pro dlouhodobé uložení ve sklepě se příliš nehodí, i když je na podzim sklidíte v dokonalé kondici a uložíte v perfektních podmínkách, zřídkakdy vydrží déle než do Vánoc. Jinak se uskladňují podobně jako dýně, v tom tedy důvod jejich krátké trvanlivosti nebude.
Jak patisony prospívají našemu organismu
Jsou skvělé k přípravě nejrůznějších minutek, takže vám dají chutné a výživné jídlo téměř bez námahy. Ty mladé lze navíc konzervovat ve sladkokyselém nálevu podobně jako kupříkladu okurky. Opravdu však musí jít jen o několik dní zralé plody, jinak se budete potýkat s nepříjemnou přítomností semen uvnitř.
Potěší vás obsahem množství vitamínů a minerálů (najdeme v nich zejména železo a draslík, naopak obsah sodíku je velmi nízký). Jsou rovněž plné vody a nízkokalorické, takže se hodí při nejrůznějších šetřících nebo redukčních dietách. Napomáhají rovněž detoxikaci organismu, podporují trávení a celkově regenerují organismus. Skvělé jsou také pro diabetiky, obsahují totiž jen opravdu minimum sacharidů. Zkrátka a dobře, každý milovník delikates si v nich dozajista najde to své.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
