licidlo americke

Líčidlo americké: Krásná ale jedovatá trvalka. Poroste však i tam, kde to jiní vytrvalci vzdají

Vzhledem k vysoké rozmanitosti různých semen a sazenic v zahradních centrech, můžeme stále častěji narazit na nevšední a exotické kousky. A líčidlo americké (Phytolacca americana) je právě jedním z nich.  Jeho domovinou jsou oblasti Severní Ameriky a u nás zdomácnělo zejména ve vinařských oblastech, kde se mu daří nejlépe.

V přirozeném prostředí dorůstá líčidlo americké až do výšky 3-4 m. Šíří se poměrně agresivně, takže je v mnohých oblastech likvidováno jako nežádoucí plevel. Faktem zůstává, že na zahrádce se jen stěží spokojí s jedním místem – rádo si pro sebe postupně zabere nepoužívané kouty. Máte-li rádi zahradu jako ze škatulky, pak si ho určitě nepořizujte. Pokud naopak máte rádi jistou volnost, nemusí jít o špatnou volbu.

Líčidlo americké – na co se připravit při jeho pěstování?

Při pěstování u nás obvykle nepřesahuje 3 m na výšku a poměrně úspěšně se množí samovýsevem. Jen v opravdu teplých oblastech však zaplevelí celou svěřenou plochu – v ČR se to spíše nestává. Ovšem pozor na jeho jedovatost. Šťáva z plodů není toxická – chutná podobně jako červená řepa a v minulosti se používala jako inkoust. Ostatní části rostliny však rozhodně ke konzumaci doporučeny nejsou.

Měli byste vědět: V zahradnictví můžete narazit i na příbuzné líčidlo jedlé (Phytolacca esculenta). V jeho případě jsou jedlé listy. Je třeba je dvakrát převařit a vodu vylít, poté se uplatní jako chutná náhrada špenátu. Můžete ho znát také pod starším názvem líčivka jedlá.

Největší dekorativní předností líčidla jsou velké, zelené, vejčité a kožovité listy, zdobené červenou žilnatinou. Potěší i květy, objevujícími se v pozdním létě a lesklými černými plody (podobající se miniaturním ostružinám), jež dozrávají od září až do listopadu. Nechceme-li, aby se líčidlo americké příliš rozmnožilo, na rostlině je neponecháváme, ale likvidujeme. V zahradnictvích se pak tato rostlina množí převážně kořenovými řízky.

americke licidlo - Líčidlo americké: Krásná ale jedovatá trvalka. Poroste však i tam, kde to jiní vytrvalci vzdají

Na co nezapomenout? Velká zahrada je základ

Líčidlo americké vynikne spíše ve skupinkách, jako solitéra se neuplatní. Jedině ve velké zahradě bude schopno svou jedinečnost prezentovat v celé své kráse. Zejména jeho kořenový systém je velmi rozsáhlý a budeme-li se ho snažit omezit, neporoste.

Z tohoto důvodu je však třeba mít na paměti, že i ve velkém a prověřeném zahradnictví musíte sazenice vybírat velmi pečlivě. Je-li kořenový systém příliš poškozen, nejspíše vám rostlina uhyne. Překonáte-li však tyto počáteční peripetie, zjistíte, že líčidlo americké je rostlinka poměrně nenáročná bez vysokých požadavků na zručnost zahradníka či vlastnosti okolní půdy.

I když preferuje úrodnou, humusovou a mírně vlhkou zeminu, poradí si i s jiným půdním základem. Je rovněž tolerantní ke stanovišti, ačkoli jeho stonky se nejlépe zbarvují na slunném místě. Poroste však i v polostínu.

Jedinou slabinou líčidla amerického je nízká mrazuvzdornost, proto stojí za to ochránit rostlinu před zimou netkanou textilií nebo chvojím. A kde ho vysadit? Nejlépe se uplatní jako dominantní prvek na pozadí trávníku nebo u plotu či bílé zdi budovy.

Zajímavé odrůdy líčidla, které stojí za pozornost

Uvažujete nad tím, že byste si líčidlo americké přece jen pořídili, ale tak úplně si nejste jistí jeho prostorovými nároky? Pak vás určitě potěší fakt, že většina okrasných odrůd má obvykle menší velikost a kompaktnější růst, což je činí vhodnými pro pěstování jak ve velkých, tak i v malých zahradách.

Mimořádně atraktivní je zejména odrůda líčidla amerického nazývaná “Silberstein” (někdy také “Variegata”), který dorůstá výšky pouze cca 1-1,5 m a může se pochlubit velmi dekorativními listy, zdobenými žlutobílým mramorovým vzorem.

Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz

Jana Sramcikova

Láskou ke květinám jsem oplývala už jako malá – to když jsem je s něžností, dvouletému děcku vlastní, vytahovala z květináčů a „vařila“ z nich večeři. Později moje první kapesné padlo na pokojový břečťan a z dětského pokojíčku se rychle stala neprostupná džungle. První nezdary byly pro mě motivací, abych se o nároky svých zelených svěřenců začala zajímat podrobněji. Zahradničení a pěstování okrasných i užitkových rostlin je dodnes mým velkým koníčkem, ke kterému se přirozeně přidalo i vaření a využívání léčivých vlastností (nejenom) tuzemských bylinek. Mou další velkou lásko je Asie, zejména pak Čína a Japonsko, takže pokud chcete vědět, jak se pěstují pivoňky, čím si předcházet bonsaje nebo kterak začlenit do zahrádky bambus, budu přesně váš člověk :)

Každý den můžete do své e-mailové schránky zdarma dostávat přehled aktuálních článků

Zanechte komentář

Zavřít