V našich podmínkách známe především bylinné thunbergie, které pěstujeme jako letničky. Ovšem čas od času je k dostání i thunbergie dřevitá – plazivá liána zamýšlená coby pokojovka. Ovšem vzhledem k tomu, že mnohé druhy se za sezónu rozrostou i o několik desítek metrů, to těmto tropickým kráskám zpravidla více sluší ve sklenicích, kde je můžeme nerušeně obdivovat.

Domovinou thunbergií je převážně Afrika, ovšem najít je lze i v Asii a Austrálii. Africké druhy mívají spíše keřovitý vzrůst a s trochou péče se z nich v bytě můžeme těšit. Ovšem velké asijské a australské druhy (jako například oblíbená Thunbergie velkokvětá – Thunbergia grandiflora) se lépe uplatní právě ve sklenících

Měli byste vědět: Thunbergii se říká také smatovka. Letničky jsou pak známé zejména pod přezdívkou „černooká Zuzana.“

Jak pěstovat thunbergie

Podívejme se na thunbergie, které se u nás dají pěstovat v celku bez potíží. Na prvním místě bude určitě stát Thunbergia erecta alias thunbergie vzpřímená. Vyhovuje jí pěstování ve stylu přenosných dřevin. Stačí si pamatovat, že teplota by při jejím pěstování neměla klesnout pod 15 °C. Během období klidu je třeba zmírnit zálivku a rostlinu podle potřeby vytvarovat. V sezóně potřebuje přímé slunce a přeměřenou zálivku. Myslete rovněž na dobře propustnou půdu nejlépe s přídavkem písku.

Nebojte se, když o část listů přijde, jarní rašení jí její zelený habitus obnoví. Květy se objevují jen na nově narašených výhonech a to vždy od května až do září. Při správné péči se z ní tedy můžeme těšit opravdu dlouho. U velkých popínavých rostlin mohou hrozny květů dosáhnout až jednoho metru délky, rostlinky pěstované v nádobách jsou o něco skromnější. A velmi podobně se pěstuje také Thunbergia natalensis čili thunbergie natalská.

Pro pěstování těchto květin volte dostatečně velkou nádobu. Liánovitým druhům více svědčí zasazení do volné půdy – v takových podmínkách odkáží narůst během jedné jediné sezóny o mnoho metrů do délky. Všechny druhy pak během vegetace potřebují přihnojování komplexním hnojivem.

Měli byste vědět: Thunbergie pěstované ve skleníku žádné typické období zimního klidu nemají. Přesto je doporučeno jim během zimních měsíců omezit zálivku i přísun živin.

Jak si thunbergie namnožit

V zahradnictvích jsou občas k vidění semena, ovšem dřevité thunbergie se mnohem lépe množí vyzrálými vrcholovými řízky. Ty nemusí být ještě plně dřevité. Stačí, mají-li vyzrálé poslední dva páry listů. Při odebírání řízku dejte také pozor, aby na jeho ose byly rovněž alespoň dva (ovšem ještě lépe tři) páry vstřícných pupenů.

Spodní pár listů opatrně vylomíme nebo odstraníme nůžkami a poté řízek zasadíme do čistého agroperlitu nebo jeh měsidlo. Použijeme agroperlit a rašelinu v poměru 1:1. Nádobku se sazeničkami zakryjeme kvůli zvýšení vzdušné vlhkosti igelitovým sáčkem a umístíme do mírného polostínu a na teplé stanoviště

Počkáme, dokud řízky nezapustí kořeny (do této doby jen mírně zaléváme a čas od času na chvíli odstraníme igelit kvůli výměně vzduchu uvnitř). Jakmile malé thunbergie dostatečně zesílí, přesadíme je do výživného substrátu a přemístíme na slunečné stanoviště. Nezapomeneme hojně přihnojovat komplexním hnojivem.

Thunbergie v českých podmínkách

I když můžeme ty nejkrásnější druhy thunbergií obdivovat pouze v expozicích tropických skleníků, byla by škoda na tyhle krásky zapomenout. Vždyť i ty přenosné nebo pěstované jako pokojové rostliny nám mohou nadělat spoustu parády. Keřovitě rostoucí druhy představují takovou malou výzvu pro všechny milovníky exotické zeleně – dají se na konstrukcích vytvarovat do velmi zajímavých ornamentů, a navíc nádherně kvetou. Vyzkoušejte to!

Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz