Tygří tlamička: Sukulenty a kaktusy mají pověst snadno pěstovatelné zeleně, s níž rozhodně žádný milovník květin nešlápne vedle. Kupujeme si je spíše kvůli jejich masivním zeleným listům nebo soudkovitým tělům, ovšem překvapit nás mohou i půvabnými květy.
A které sukulenty se dají pěstovat jednoduše třeba i v paneláku, kde jim nemůžete dopřát tolik potřebné střídání chladné noci a teplého dne? Mezi jednoznačné tipy patří nápaditě tvarované faukárie, které u nás bohužel zatím příliš známé nejsou, a to i přesto, že se v zahradnictvích dají sehnat poměrně běžně.
Tygří tlamička alias faukárie
Jestliže na ni v obchodech narazíte, zpravidla to bývá pod označením „sukulent mix“. Ovšem pokud se na ni podíváte podrobněji, pak vám její rozevřené listy budou připomínat čelisti číhajícího dravce, pro větší efekt ještě olemované řadou trnů, evokujících ostré zuby. Podle nás by bylo mnohem příznačnější označení žraločí tlamička, ovšem i kvůli latinskému jménu tigrina (Faucaria tigrina) se v českých vodách vžilo právě ono označení tygří tlamička.
Teď se musí milovníci tohoto polozapomenutého jazyka určitě popadat za břicho. Druhové jméno tigrina totiž nemá s pruhovaným králem asijské džungle vůbec nic společného. Znamená totiž skvrnitá, a pokud se na listy faukariny podíváte podrobněji, ihned jeho původ pochopíte. Rozhodně nejde o žádnou nemoc, drobné skvrny jsou pro tento sukulent charakteristické.
Měli byste vědět: U nás bývají k sehnání dva druhy: Faukárie tygří (Faucaria tigrina) se žlutými květy a Faucaria kandida s bílými květy. Vzácně je pak k dostání i Faucaria tuberosa, jejíž listy jsou na povrchu výrazně hrbolaté. A zmínit je samozřejmě třeba i nejrůznější křížence. Jejich nároky na pěstování jsou ovšem podobné, takže není třeba je tu blíže představovat.
Jak pěstovat tygří tlamičku a její příbuzné
Jde o sukulenty původem z pouští Afriky, takže rozhodně neuděláte chybu s maximálně osluněným místem a propustnou písčitou půdou. Pokud se chcete dočkat květů, budou dokonce faukárie vyžadovat nejméně tři hodiny přímého slunečního záření denně. Mají rády i čerstvý vzduch, takže se určitě nebojte najít jim v létě místo na balkoně nebo na slunné verandě.
A jak je to se zálivkou? I když patří faukárie mezi sukulenty, mají v tomto ohledu nároky poměrně zvláštní. Během jarních a letních měsíců vyžadují mírnou zálivkou klidně každý den – ovšem vždy na listy. Jednou týdně pak do zálivkové vody přidáme hnojivo pro sukulenty. Proti přemokření se u faukárie pojistíme jejím zasazením do propustného substrátu pro sukulenty.
Během letního parna se faukárie ukládají do jakéhosi stavu hibernace, v němž zálivku vůbec nepotřebují. Nerostou, takže je můžeme přestat zalévat prakticky úplně. Na podzim pak dodávky vody obnovíme – ale jen mírně. Pokud to přeženeme, faukárie nám bohužel nevykvetou. V zimě pak zálivku omezíme opravdu striktně. Pokud faukárie umístíme na opravdu chladné místo (okolo 10 °C), nepotřebují ji prakticky vůbec. Ovšem jestliže teplotu snížit nemůžeme, lze si u faukárie pomoci jinak – umělým přisvětlováním. Díky tomu jí ani opravdu polní podmínky bydlení v paneláku neublíží.
A jak je to s přesazováním? Příliš často ho opravdu nepotřebuje. Přistupte k němu až tehdy, kdy listová růžice pokrývá celý povrch květináče. Nebojte se přitom rozdělit dceřiné růžice tak, jak se to běžně dělá např. u netřesků. Snadno si tak faukárie namnožíte. Rády vám pokryjí celé okno, ale dají se použít také jako milý dárek pro kohokoli blízkého. Vždyť kdo by nechtěl mít doma ozubeného naježence původem z Afrických pouští, který navíc dokáže každý podzim potěšit půvabnými květy?
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
