Mangold: Nedoceněný krasavec, kterého si snadno vypěstujete i vy

Prozatím jde spíše o nesmělého návštěvníka obchodů s bio potravinami, ovšem masité růžice silných nakadeřených listů se stále častěji objevují i na zahrádkách. Mangold (Beta vulgaris var. cicla) vás upoutá také výrazně zbarvenými řapíky, které se mohou pohybovat ve žlutém, ale i červeném spektru mnoha odstínů.

Chlubit se může až půlmetrovou výškou i velkou dekorativností, takže na zeleninové zahrádce snadno zastane i estetickou funkci, která mu vydrží prakticky až do zimy.

Co byste měli vědět o pěstování mangoldu

Dalším důvodem, proč si mangold mezi zahrádkáři získává stále více příznivců, je i jeho teplotní nenáročnost. Díky toleranci teplot mezi 18-20 °C se mu bude dařit i v podhůří nebo na jinak nepříznivých místech. Vadit mu budou až teploty pod bodem mrazu, takže do prvních podzimních mrazíků vám bude na záhonku růst docela spokojeně.

A stejně nenáročný je i na půdu – dařit se mu bude v té lehké i těžší. Pro křehkost listů je však důležitá hojná a vydatná zálivka. Jestliže ji opomenete, dočkáte se tuhých kusů zeleně, vhodných výhradně pro tepelné zpracování například pod maso.

Ke hnojení si pak připravte dobře uleželý kompost, a to v dávkovacím poměru přibližně 4 kilogramů na 1 metr čtvereční. A nezapomeňte ani na draselnou sůl. Mangold totiž ke své spokojenosti vyžaduje i vyšší dávku draslíku v chloridové formě.

Přímý výsev je pro pěstování mangoldu nejlepší

Záhon předem prokypřete a zbavte plevele, který klíčícím rostlinkám velmi vadí. Připravte si řádky ve vzdálenosti nejméně 30 centimetrů – optimum se však pohybuje spíš okolo 50 centimetrů. Mangold můžete vysévat postupně od poloviny dubna až do června. Krátké mrazíky v polovině května mu zpravidla příliš neublíží.

Mezi vzešlými rostlinami by pak po vyjednocení měla zůstat vzdálenost asi dvaceti centimetrů, odplevelovat záhon je třeba jen v počátečních fázích pěstování mangoldu. Jakmile se na rostlině objeví tři až pět listů, začne se rozrůstat velmi rychle a jakékoliv plevely rychle potlačí. Celková doba pěstování se pak pohybuje mezi 3-5 měsíci v závislosti na tom, v jakém období mangold vysejete.

Měli bystě vědět: někdy mají rostlinky mangoldu tendenci vybíhat do stran. V takovém případě je nutné boční vyběhlici co nejrychleji odstranit.

Mangold příliš netrpí ani na žádné choroby a škůdce. Jen vzácně se v závěru vegetace může objevit houbová choroba s původcem Cercospora, která se projevuje charakteristickou děrovitostí listů. Takto napadené rostliny je vhodné urychleně zužitkovat, protože onemocnění se velmi rychle šíří a z původně bohaté úrody by nemuselo zbýt vůbec nic. Léčba možná není, ovšem jako prevenci je nutné dobře vybírat místo, kde mangold pěstujete. Patří totiž do čeledi merlíkovitých, takže by neměl růst na záhonku, kde se rok předtím pěstovala například salátová řepa nebo špenát.

Měli byste vědět: Při výběru odrůd je možné sáhnout hned po několika variantách. Pokud vám jde především o šťavnaté listy, poohlédněte se po odrůdě Gator, u řapíkatého mangoldu pak lze doporučit zejména rubínově zbarvený Rhubarb nebo zelený Lucullus. K sehnání bývá také směs řapíkatých mangoldů, nazývaná Micture colour případně Směs barev. Při výsevu těchto semen získáte pestrou směs odrůd, která váš záhon jedinečným způsobem zpestří. Vyplatí se proto mangold vysévat zejména do předních partií zeleninové zahrady, kde vytvořený přirozený dekorativní předěl mezi okrasnou a užitkovou částí vaší zahrady. Zkrátka a dobře jde o zeleninu, na kterou bychom doopravdy neměli zapomínat.

Průběžná sklizeň jako další výhoda pěstování mangoldu

Pokud vysejeme první rostlinky už v dubnu, můžeme začít mangold přidávat do svého jídelníčku zpravidla už v červenci. Odebíráme jednotlivé listy od těch nejstarších až do středu růžice. Rostlinky neustále obrážejí, takže není třeba znovu vysévat další generaci. Postupný výsev je tedy spíše prevencí zmíněné houbové choroby.

Při sběru mladých listů není jejich velikost zpravidla důležitá. Důležité je jen ke sběru přistupovat rozumně, abychom příliš nepoškodili mateřskou rostlinu. Ovšem při sběru mangoldu na řapíky musíme počkat, dokud nedorostou šířky alespoň tří centimetrů.

Pamatujte si, že listy rychle vadnou, takže čím dříve sklizený mangold zpracujete, tím lépe. Uložení v chladničce mu životnost zpravidla prodlouží jen o několik málo dní.

Jak zpracovat mangold

I když se mladé listy mangoldu mohou konzumovat i syrové, všeobecně je mangold určen spíše pro tepelné zpracování – podobně jako špenát. Mangold listový má spíše tenčí řapíky a tepelná úprava jeho barvě nikterak neublíží. Můžete ho podusit se zeleninou, nasekat nadrobno a přidat do polévky nebo upravit jako špenát. Fantazii se zkrátka meze nekladou. dejte si však pozor – velmi staré listy bývají hořké a to samé lze očekávat i u rostlin, které nebyly během vegetační sezóny dostatečně zalévány. Při nákupu v obchodech se řiďte jejich křehkostí. Při rozlomení musí řapík lupnout – podobně jako třeba chřest.

Mangold řapíkatý se dokonce podobně jako chřest připravuje. Listové čepele je třeba lehce oloupat a poté připravit například na másle nebo je zapéct. Řapíky tohoto druhu mangoldu svou barvu při tepelné úpravě nemění, ve výsledných pokrmech jsou tedy opravdu efektní.

A jaké živiny vám mangold může nabídnout? Jde zejména o vitamíny C, B a A, kyselinu listovou a množství dalších prospěšných organických kyselin. Z minerálů je pak ve hře hořčík, železo, draslík a vápník. Kvůli některým onemocněním je pak třeba zmínit i zvýšený obsah sodíku.