Je čas na prořezání ostružiníku

Je čas na prořezání ostružiníku, a to jak toho poléhavého, tak vzpřímeně rostoucího. Jak na to, aby nám ostružiník bohatě plodil i příští rok?

Vzpřímeně rostoucí ostružiník

Vzpřímeně rostoucí ostružiník (např. odrůda Wilsonův raný) prořezáváme podobně jako maliník. Tento ostružiník můžeme pěstovat bez opory nebo na tzv. drátěnce. Na podzim pak odřezáváme dvouleté odplozené výhony, a to těsně u země. Existuje ještě druhá možnost, a to ponechat tyto suché odplozené výhony, aby nám chránily před mrazem ostatní mladé výhony, a uřezat je až na jaře – suché výhony bezpečně poznáme. Ostatní řez také ponecháme až na jaro – zejména řez postranních výhonů, zabezpečí nám totiž hojný růst nových letorostů, na kterých bude dostatek květů a později plodů.

Poléhavý ostružiník

Poléhavý ostružiník (například odrůda Thornfree) potřebuje ke svému růstu oporu – konstrukci. Vhodný je plot, anebo jakákoliv kovová či dřevěná konstrukce. Opora nám slouží k vyvazování dlouhých výhonů, dokud nezdřevnatí, aby se nezlomily nebo nevylomily. U poléhavého ostružiníku také záleží na tom, jak je starý. V prvních třech letech totiž ponecháváme pouze 3 hlavní výhody a všechny ostatní (staré, suché, přebytečné, příliš slabé) výhony uřežeme u země. 3 ponechané výhony vyvážeme k opoře a vytvarujeme. V dalších letech pak můžeme ponechat až 10 výhonů, přičemž všechny staré výhony uřežeme u země. Ostatní výhony opět vyvážeme k opoře – nejprve směrem vzhůru a pak vějířkovitě do stran – na jaře pak všechny výhony zkrátíme na 3 pupeny, abychom podpořili bohatší vývoj květů a plodů.

Ukázka špatně vyvázaného ostružiníku, výhony jsou svázané k sobě, nikoliv k opoře, vyvázání nemá žádný systém, větve jdou různě přes sebe

Nákres postupu správného vyvázání a prořezání poléhavého ostružiníku, nové pruty necháme růst nahoru a vyvážeme, dlouhé výhony vedeme nahoru a do oblouku a vějířkovitě rovnoměrně do obou stran