vres

Modré a červené podzimní vřesy: Další zvrácenost neseriózních zahradnictví

Na kaktusy s přilepenou slaměnou nebo tillandise přestříkávané barevnými spreji jsme si už zvykli. Teď však na naši obrazotvornost útočí docela nový trend – modrý vřes (Calluna vulgaris). Nebo třeba křiklavě oranžový, limetkově zelený… Pokud si myslíte, že to matka příroda s těmi barvami už přece jenom trochu přehání, pak máte rozhodně pravdu. Vřesy mohou být bílé, narůžovělé, fialové, dokonce i přirozeně žluté (co do listů, nikoli květů), ale cihlově červenou, limetkovou nebo modrou byste zatím v jejich řadách hledali marně. Tak kde se tedy berou na pultech obchodů?

Dobarvování vřesům škodí – i když ne tak, jako jiným rostlinám

V zásadě patří do stejné kategorie jako modré orchideje. Opravdu bychom je chtěli, ale prozatím si o nich můžeme nechat jenom zdát. A jak je to možné? Modré orchideje jsou uměle dobarvovány vstřikováním barvícího roztoku do květních stvolů. Samozřejmě ne každý květ tuto proceduru přežije a mnohdy zahyne i samotná orchidej. Právě proto jsou modré orchideje tak drahé, a pokud budete mít štěstí a znovu vám vykvetou, pak bude jejich květ jen a pouze bílý.

U vřesů je situace jiná. Obchodníci se s tím „nepářou“ a celé je postříkají neškodnou barvou. Stačí si takové keříky dobře prohlédnout a prakticky okamžitě narazíte ve spodní části nebo uvnitř na neprobarvená místa. Vřesy jsou naštěstí poměrně odolné a nemají na povrchu listů životně důležité trichomy (jako např. tillandsie), takže většinou dobarvovací epizodu přežijí bez následků. To však neznamená, že jsou z toho bůhvíjak nadšené. Znovu už vám v této sezóně asi nevykvetou, zpomalí se v růstu a leckdy mohou mít problém i se zakořeňováním. Potřebují výraznější péči – stálé vlhko, ale ne přemokření. A čas od času to zkrátka nezvládnou.

A pokud příštího roku přece jen vykvetou? Pak budou čistě bílé. Přebarvují se totiž výhradně bílé vřesy – to aby barva na květech maximálně vynikla.

Zalíbil se vám barvený vřes? Ten klasický vám za sezónu vykvete hned dvakrát

Osobně řadím dobarvované vřesy (protože pod tímto názvem, tuto“kuriozitu“ v obchodech najdete – pokud tedy mívají obchodníci dost slušnosti, aby k němu vůbec něco napsali) do kategorie zahradnických zrůdností, kterým by se každý soudný milovník květin měl vyhnout obloukem. Koneckonců, koťátka si také nekupujeme přestříkaná na růžovo, aby byla roztomilejší, že?

A navíc vřes obecný (Calluna vulgaris) nabízí sám o sobě tolik pestrobarevných variant, že opravdu není třeba dávat jeho listy všanc umělým barvám. Pokud se dobře pěstuje, kvete hned dvakrát – od září do listopadu a od března do dubna. A po jakých krasavcích se poohlédnou?

Calluna vulgaris „Bettina“ potěší množstvím bílých květů a poměrně vysokým vzrůstem (cca 40 centimetrů). Rychle se na zahradě rozrůstá a vytváří úchvatné porosty.

Calluna vulgaris „Skyline“ potěší rovněž bílou. Květy jsou menší a ostře kontrastují s tmavě zelenými stvoly. Roste sloupovitě.

Calluna vulgaris „Zora“ patří mezi přirozeně žluté druhy. Tedy abychom byli přesní – jeho olistění je zlato-žluté, květy jsou drobné a světle růžové.

Calluna vulgaris „H. E. Beale“ vykvétá také světle růžovou, ovšem plnými květy! Pro méně zkušené zahradníky není nemožné si ho splést s vřesovcem (což je docela jiná rostlina s odlišnými pěstitelskými nároky). Dorůstá do výšky 30 centimetrů a nejlépe vynikne v menší skupince.

Calluna vulgaris „Athene“ vás potěší sytě růžovou. Kvete dlouho a nepřehlédnete ho ani ve větší výsadbě různých druhů vřesů. Dorůstá do výšky 40 centimetrů.

rostlina - Modré a červené podzimní vřesy: Další zvrácenost neseriózních zahradnictví

Zdroj foto: cs.wikipedia.org

Jak pěstovat vřes, aby vám dělal radost po celý rok?

A co si tedy počít s vřesy (ať už modrými nebo klasicky zbarvenými), které jste si přinesli domů? Dobrou zprávou je, že jde o rostlinu nenáročnou, jejíž pěstování zvládne i naprostý začátečník.

Jde o nižší dřevinu s drobnými jehlicovitými listy, mezi nimiž se objevují drobné kvítky – obvykle bílé, světle růžové nebo v barvě bordó. Ne všechny kultivary však vykvétají stejně, některé zůstanou po celou dobu zavřené v malých poupatech, jiné se rozevřou doširoka a ukáží tak svůj plnokvětý vnitřek. A stejně variabilní je i olistění vřesů. Klasikou jsou samozřejmě tmavě i světle zelené listy. Ovšem nechybí ani zlatožluté druhy, z nichž některé se navíc v období zimy zbarvují dočervena.

Jemná textura, barevnost, dlouhověkost, snadná péče – to je seznam benefitů, díky nimž si vřesy naše zahrádky tak snadno podmanily. Navíc se jim bude dařit dobře i na jinak obtížně osaditelných místech – třeba pod jehličnatými stromy a keři. Uplatní se jako souvislý pokryv půdy i jako rostliny do nádob – tam je ovšem lze úspěšně pěstovat jen po nějaký čas, poté jim bez debat prospěje zasazení do volné půdy, kde budou moci bez překážek růst a expandovat.

Vhodné stanoviště a doporučení pro výsadbu vřesů

Nejlépe se vřesu bude dařit na slunném místě s propustnou a mírně kyselou půdou, ovšem bohatou na živiny. Vlhká místa a těžké půdy jim ovšem nesvědčí. Ideální je takové stanoviště, které bude v zimě chráněno před ostrým sluncem, které může rostliny předčasně „vybudit“ a posléze spálit.

Chcete-li vřesy pěstovat pouze sezónně v nádobách, bez obav je vysaďte do směsi běžné zahradnické zeminy a rašeliny. Té není třeba moc – třeba jen dvě hrsti na velký truhlík, pokud jí zrovna po ruce víc nemáte.

Někdy můžeme u vřesů pozorovat problém s pomalým zakořeňováním. I po roce bývá patrné, kde končí kořenový bal rostliny tak, jak rostly v květináči. A to je rozhodně chyba. Není proto od věci při zakořeňování vřesům trochu pomoci. Tak především necháme bal dobře nasáknout vodou předtím, než ho vůbec vyjmeme z květináče. Připravíme si mělkou jamku a bal jemně promneme v rukou a opatrně oddělíme jeho svrchní vrstvu. Možné je také postranní naříznutí nožem na několika místech, nikdy ho ovšem neroztrháváme násilím.

Ideální rozestup pro výsadbu je 40-50 centimetrů. A vřesy vám budou vděčné, pokud je stihnete záhonu svěřit v září nebo v říjnu, později už jsou jejich možnost značně omezené a hůře se adaptují na nové podmínky.

Náš tip: Nově vysazené vřesy zakryjte na zimu bílou textilií. V následujících letech už tuto ochranu potřebovat nebudou.

Co dalšího vědět o jejich pěstování?

Po výsadbě vyžadují vřesy hojný přísun vody, rychleji a lépe tak zakoření. Asi po měsíci je možné se zálivkou ubrat a dopřávat ji rostlinám jen za nejteplejších dní. Během vegetace je rovněž párkrát přihnojte hnojivem pro pokojové rostliny. A nakonec – brzy na jaře je sestřihejte. Rostliny totiž vykvétají na nových stvolech, a navíc si díky vašemu zásahu zachovají žádoucí kompaktnost a pěkný tvar.

Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz

Jana Sramcikova

Láskou ke květinám jsem oplývala už jako malá – to když jsem je s něžností, dvouletému děcku vlastní, vytahovala z květináčů a „vařila“ z nich večeři. Později moje první kapesné padlo na pokojový břečťan a z dětského pokojíčku se rychle stala neprostupná džungle. První nezdary byly pro mě motivací, abych se o nároky svých zelených svěřenců začala zajímat podrobněji. Zahradničení a pěstování okrasných i užitkových rostlin je dodnes mým velkým koníčkem, ke kterému se přirozeně přidalo i vaření a využívání léčivých vlastností (nejenom) tuzemských bylinek. Mou další velkou lásko je Asie, zejména pak Čína a Japonsko, takže pokud chcete vědět, jak se pěstují pivoňky, čím si předcházet bonsaje nebo kterak začlenit do zahrádky bambus, budu přesně váš člověk :)

Každý den můžete do své e-mailové schránky zdarma dostávat přehled aktuálních článků

Zanechte komentář

Zavřít