Bylinková sezóna je v plném proudu, čerstvé bylinky máme neustále k dispozici, ať už ze své zahrádky nebo z divoké přírody. Možností, jak zeleň zpracovat, je mnoho. Zkuste výborný bylinkový ocet, není to vůbec těžké.
Bylinkové octy u nás nejsou až tak rozšířené. S tím, jak se zvětšoval trh a do regálů se postupně dostávaly i zahraniční produkty, se povědomí o bylinkovém dochucovadle přece jen rozšířilo. Je to vynikající a zdravá přísada do jídla. Milovníci bylinných chutí a vůní rychle objevili nenahraditelné aroma a variabilitu tohoto produktu. Vyrobit je možno bezpočet variací a zvládne to každý.
Který ocet použít?
Není ocet jako ocet. U nás se tradičně používá bílý destilovaný ocet, ten není úplně nejvhodnější. Ideální je na konzervaci zeleniny, ale na přímé dochucení už tolik ne. Navíc, když vyzkoušíte jiné druhy octů, zjistíte, že vůně a chuť je úplně někde jinde.
Dobrým tipem je vinný ocet, má příjemné aroma. Dobrou volbou je i jablečný ocet, ten je prospěšný našemu zdraví. Pokud chcete opravdu pouze domácí suroviny, můžete si jablečný i vinný ocet vyrobit doma.
Jablečný ocet
1 kg chemicky neošetřených jablek nastrouháme na hrubém struhadle s jadřincem i slupkou. Hmotu dáme do velké nádoby, ideálně pětilitrové láhve. Zalijeme 3 l vody, zavíčkujeme a necháme při pokojové teplotě zhruba týden pracovat. Každý den promícháme. Po týdnu obsah scedíme a tekutinu vrátíme do lahve, ponecháme další tři týdny v temnu zrát. Po uplynutí doby scedíme přes látku a uchováváme v chladném prostředí. Takto lze vyrobit octy i z jiného druhu ovoce.
Vinný ocet
Jeden litr vína nalijeme do skleněné nebo keramické nádoby s širokým hrdlem. Překryjeme látkou, abychom zabránili nečistotám a octomilkám. Nádobu necháme stát při pokojové teplotě (ideálně 24-280 C, za pár dní se ve víně pomnoží octové bakterie a na povrchu se objeví šedý, lepkavý povlak (octová matka).
Víno neprotřepáváme, nemícháme ani nezatlačujeme „octovou matku“ pod hladinu. Takto necháme pracovat 6 týdnů. Následně přecedíme skrz plátno. Ocet umístěte do chladu a temna (lednička, sklep), tím zastavíme další kysnutí octa.
Jaké bylinky použít
Výběr není ničím omezen, záleží na vaší chuťové preferenci a dostupnosti koření. Většinou sáhneme po nejběžnějších a nejoblíbenějších druzích. Vhodné jsou například: kopr, bazalka, saturejka, bobkový list, cibule, česnek, oregano, fenykl, hřebíček, kmín, křen, libeček, majoránka, máta, levandule, petržel, rozmarýn, šalvěj, tymián, nové koření, libeček, chilli paprička.
Bylinkový ocet-postup
- Vybrané bylinky omyjeme, osušíme a nakrájíme (nejlépe keramickým nožem) nebo natrháme na menší kousky, aby se do octa uvolnilo co nejvíce látek. Česnek prolisujeme, křen nebo cibuli nastrouháme.
- Připravíme si lahev, která musí být čistá. Naplníme ji bylinkami a kořením do třetiny a až po okraj zalijeme ohřátým octem. Na láhev dáme víčko a necháme 2-3 týdny stát. Nedáváme nádobu na přímé slunce.
- Po uplynutí doby přecedíme a nalíváme do suchých lahví. Skladujeme v chladu a temnu. Pro ozdobu můžeme do lahví dát několik kousků bylinek nebo koření, které jsme využívali při maceraci.
Využití bylinkového octa
Bylinkový ocet se především využívá ve studené kuchyni k dochucení čerstvých salátů, ale i například polévek, omáček, marinád, dipů, zálivek nebo majonéz. Chuť bylinkového octa může být někdy intenzivní, komu by to vadilo, lze ho naředit čistým octem nebo třeba vodou.
Pokud ho pěkně naaranžujete, může se stát pěkným dárkem. Někdo si lahev vyrábí jen k čistě dekoračním účelům.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
