Botanici se na ní s českým jménem kuska příliš nevyřádili, a přitom jde rozhodně o velmi půvabnou a zajímavou rostlinu. Svým nevšedním zjevem vás potěší po celý rok, a na jaře navíc přidá střapaté bělavé květy, aby se zanedlouho poté, co poslední z nich odkvete, převlékla do žlutého hávu podzimního listí.
Fothergilly nebo též česky fothergily či fotergily mají svůj domov na jihovýchodě USA (zejména v jižní části Apalačského pohoří a v jižní Karolíně). U nás mezi jejich nejbližší příbuzné patří vilíny, koneckonců obě rostliny pocházejí ze stejně čeledi vilínovitých (Hamamelidaceae).
V současné době jsou známy jen dva druhy fotergil:
- Fothergila větší (Fothergilla major)
- Fothergila Gardenova (Fothergilla gardenii)
Není bez zajímavosti, že první důkazy o výskytu těchto nevšedních keřů na zemi pocházejí už z třetihor, konkrétně eocénu. Tehdy byly jejich květy ještě samosprašné, později se přizpůsobily hojné nabídce létajícího hmyzu v okolí. Proto je i dnes v období květu na zahradě v blízkosti fotergil velmi živo.
Fothergila – málo známá kráska
Narazíme na ni zejména v botanických zahradách nebo okrasných parcích. Čas od času je však k vidění i v nabídce velkých květinářství. Tehdy neváhejte a sáhněte po ní i přes její mírně vyšší cenu. Pochlubí se srdčitými listy s výrazným rýhováním vyrůstajícími na štíhlých větvičkách. Bez vaší pomoci bude narůstat do podoby kulatého keře, takže se zcela obejde bez stříhání a tvarování. Na druhou stranu však není vyloučeno, pokud si chcete na zahradě skutečně hrát.
Květy se podobají velkým klasům s velkými bezobalnými květy, a to v délce až pěti centimetrů Nepřehlédnete je, s trochou fantazie vám připomenou štětičkovec (calistemon), jen barva je trochu jiná. Po odkvětu se brzy objeví tobolky ukrývající dvě pouzdra se semeny. Fotergily lze jednoduše množit i výsevem, první tři až čtyři roky však potřebují zimní zázemí studeného skleníku nebo zimní zahrady.
A na podzim se můžete těšit doslova na záplavu barev. Fothergila větší si dlouho podrží zářivou červeň, zatímco fothegila Gardenova, jež u nás bývá k vidění častěji, rozzáří zahradu překrásnou žlutou. Jde o opadavý keř, naše zimy tak přežívá zcela bez obtíží. I v zimě je však na co se dívat. Velké pupeny jsou totiž docela nahé, nekryté šupinami, zato porostlé hvězdovitými chlupy. A větve pokrývá světle šedá matná kůra. Budou vám tedy dělat svým půvabným vzhledem radost opravdu po celý rok.
Kam s fothergilou v zahradě?
Fothergily rostou velmi pomalu, ovšem v dospělosti mohou dosáhnout výšky až dvou metrů. Nenechte se tedy zmást jejich drobným vzhledem v květináči na pultu v obchodech. Mají rády kyselejší substrát, takže nezapomeňte při výsadbě přidat do zeminy velkou porci rašeliny. Mezi vhodné sousedy patří zejména rododendrony, azalky, magnolie nebo vřesy, ale vyniknou i jako solitéry.
Potřebují propustnou výživnou půdu a světlý nebo střední polostín. Na péči nejsou fothergily nijak náročné. Postačí jim občasná zálivka a 2x nebo 3x během sezóny běžné hnojivo na azalky a rododendrony.
Řez snášejí dobře, ale není prakticky potřebný. Doporučujeme pouze na podzim po opadu listů odstranit poškozené nebo viditelně nemocné větve. Rozmnožují se semeny nebo hřížením. Tehdy zasypejte některou z mladších větví částečně zeminou – doručujeme ji k půdě přichytit za pomoci drátěného očka. Během roku by se na dřevě měly vytvořit drobné kořeny. Od mateřské rostliny je však neoddělujte dřív, než po dvou letech. Teprve tehdy budou dostatečně vyzrálé a samostatné.
Fothergila nesmí chybět v zahrádce žádného milovníka botanických rarit. A přežije bez většího zásahu i mrazy do -27°C. Potřebuje jen občasnou zálivku v bezmrazých dnech.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
