Brambory náleží mezi plodinu, kterou lze vypěstovat poměrně snadno. Jak na to, aby se vám vedlo v pěstování brambor a mohli jste se těšit z bohaté úrody?
Prvním krokem je výběr brambor
Základní kritérium při samotném výběru spočívá v tom, zda chcete brambory pro okamžitou spotřebu, tj. postupné sklízení a ihned konzumovat nebo zda je vaším záměrem dlouhodobé uskladnění, tj. až třeba do další sklizně. V případě druhé varianty je zapotřebí mít k tomu vhodný prostor pro uskladnění.
Dalším měřítkem při výběru je volba sadby, kdy si tak lze vybírat mezi různými odrůdami. Pro přímou konzumaci se volí v domácnostech rané odrůdy, které můžou zůstat v zemi do srpna a je možné sázení dvakrát ročně – na konci dubna a v červnu. Ty se neukládají, jen se postupně sbírají a zpracovávají v rámci přímé konzumace. Zatímco polorané brambory jsou vhodné pro uskladnění, sklízí se jednorázově v průběhu září či na začátku října a skladují se ve sklepě.
Příprava stanoviště před sadbou
V rámci přípravy záhonu je třeba mít na paměti, že tato plodina nemá ráda příliš mnoho živin, stejně tak nesvědčí velmi chudá půda. Brambory jsou náročné na draslík a složky, které mají podpůrný vliv na růst hlíz.
Kdy je vhodný čas a jak správně zasadit brambory?
Doba výsadby brambor závisí na teplotě a stavu půdy, která by se neměla lepit na nářadí. Naklíčené brambory se sází do půdy teplé 6 až 8 °C. Půda musí být dobře prokypřená. U brambor hloubku sázení určuje výška hlízy, tj. sázet tak hluboko, jak je vysoká hlíza, případně o 1 až 2 cm hlouběji, nezapomenout na nahrnutí půdy nad hlízami 5 až 10 cm. Obvyklý termín pro výsadbu je od konce března po druhou polovinu května.
Hlízy brambor se vysazují do brázd tak, aby později šlo dobře k jednotlivým trsům přihrnovat zeminu. Při pěstování na zahradě postačí vzdálenost mezi brázdami zhruba 70 cm, u raných brambor je dostačující 50 cm. Hlízy v řádku se sází na vzdálenost cca 30 cm u raných a 30 až 40 cm u ostatních odrůd.
Péče po výsadbě
Půdu je nutné udržovat v kyprém stavu, neboť tak lépe přijímá vláhu, zničí se plevel, který by bramborám bral živiny. Pokud není nadměrné sucho, tak není nezbytná zálivka bezprostředně po výsadbě. S první zálivkou lze klidně počkat na začátek nasazování hlíz, kdy se začnou i tvořit poupata.
První okopávka se provede, když začnou brambory již vzcházet, tím se zničí i vzcházející plevel. Pro okopávání je ideální motyka mající širokou pracovní část, také se jí říká srdcovka. Trsy se okopávají a přihrnují zhruba 2 až 3x v intervalu 7 až 10 dnů a to do doby, než porost zakryje řádky. Poslední okopávka se provádí nejpozději na začátku tvorby poupat, v době, kdy již rostlina nasazuje hlízy a neopatrným okopáváním by mohlo dojít k jejich poškození.
Poslední přihrnutí zeminy by mělo být vysoké cca 20 až 30 cm. Při nízkém nahrnutí se zvětšující hlízy vytlačují směrem k povrchu, zelenají a jsou častěji napadeny plísní bramborovou.
Na co si dát pozor?
Maličkosti, které mohou zmařit vaše pěstitelské snažení. Ke zdárnému růstu brambory potřebují dostatečně kyprou půdu, kterou proudí vzduch. Z tohoto důvodu po výsadbě zeminu nepřitlačujte ani neušlapávejte.
Při samotné výsadbě je zásadní, aby vrcholová očka byla směrem nahoru, pokud byste hlízu vysadili opačně, dojde ke zbytečnému ochuzení se o množství zásobních látek a energie.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
