kamzičník

Kamzičník – dubnové sluníčko může kvést i na vaší zahradě

Zvláště kamzičník východní má na našich okrasných zahradách nezastupitelné místo již od dob našich babiček. V dubnu a květnu vykvétá rozložitými žlutými květy rašícími z trsů svěže zelených nápaditě vykrajovaných listů. Ale nemusíte se spokojit jen s ním, existuje i spousta dalších druhů.

Existuje jich více než třicet, říkají botanické příručky o rodu kamzičník (Doronicum). Přirozeně se vyskytují nejenom v Evropě, ale také v Asii a v Americe. Bohužel, oba druhy, které můžete potkat u nás, jsou zákonem chráněné a nesmí se tedy ve volné přírodě sbírat. Jde o kamzičník uherský (Doronicum hungaricum) a kamzičník chlupatý (Doronicum syriacum).

Kamzičník uherský najdeme spíše v horských polohách a vykvétá od června do října, kamzičník chlupatý je spíše louková rostlina a květy potěší kratší dobu – pouze od května do června.

Kamzičníková sluníčka polední úpal nesnášejí

Pěstování kamzičníků je vcelku snadné. Nezáleží totiž na tom, jaký druh si pořídíte, jejich nároky jsou prakticky stejné. Stojí zejména o lehkou propustnou půdu, nejlépe s přídavkem písku. V přírodě roste řada kamzičníků ve vlhkých lokalitách – jako jsou například břehy říček nebo potoků, větším množstvím zálivky tedy rozhodně nepohrdnou.

Milují slunečná stanoviště nebo světlý polostín, tehdy vykvétají velkými žlutými květy podobnými kopretině. Ovšem přímý polední sluneční úpal může způsobit, že většina poupat zaschne a vy budete na tuhle rustikální ozdobu své zahrady čekat marně.

Kamzičníky se hodí zejména do venkovského stylu zahrad a záhonů. Působí spíše „obyčejně,“ i když velmi pěkně. A na jednom místě vydrží dlouhá léta, nemusíte si tedy lámat hlavu s neustálou obnovou záhonu. Kamzičníky zvláště vyniknou zasazené u jednobarevných zídek, sesadíme-li je do větších trsů (vašim očím nabídnou nevšední kontrast) nebo jako dominanta záhonu. Časem se rozrůstají do výšky i do šířky, takže na to při výsadbě myslete!

Po odkvětu ovšem kamzičníky rychle žloutnou a zatahují se do země, nezapomeňte tedy v jejich okolí vysázet trvalky, které je posléze nahradí. Navíc poskytují na jaře jeden z prvních vydatnějších zdrojů pylu, který uvítají zejména včely.

Doronicum - Kamzičník - dubnové sluníčko může kvést i na vaší zahradě

Zdroj foto: wikipedia.org                               Doronicum

Kamzičník se rozmnožuje snadno, ohrožují ho však houbové choroby

Z chorob a škůdců ohrožují kamzičník zejména dva: mšicemi, kterým se lze bránit postřiky a houbové choroby, vznikající při přemokření rostlin. Přemokření poznáme podle povadlých poupat i květů, které nepomine ani po vydatnější zálivce. Tehdy je třeba rostlinu vyjmout ze země, odstranit všechny hnědé (tzv. mrtvé) kořeny a vysadit ji na vhodnější místo. Pamatujte si, že kamzičník lépe snáší sucho než přemokření! Nenechávejte ho proto tam, kde se po deštích shromažďuje přebytečná voda, ani to příliš nepřehánějte se zálivkou.

Chcete-li ho rozmnožit, je nejvhodnější příležitostí dělení trsů po odkvětu. Nemusíte být nijak zvlášť šetrní. Rostliny prostě vyjměte se země a roztrhněte napůl. Oba kousky ihned znovu zasaďte. Žádné ošetření není třeba.

Náš tip: Květy kamzičníku jsou poměrně trvanlivé, hodí se tedy i do jarních kytic ze zahrádky.

Nejlepší kamzičníky pro vaši zahradu

  • Kamzičník východní (Doronicum orientale) – až 50 cm vysoká rostlina, kvetoucí v dubnu až květnu.
  • Kamzičník velkokvětý (Doronicum grandiflorum) dorůstá asi půlmetrové výšky, má ovšem velmi velké květy. Vynikne spíše na větších plochách, kvete od června do srpna.
  • Kamzičník Columnův (Doronisum columnae), dorůstá jen 20-40 cm, kromě záhonů je tedy vhodný i do skalky. Kvete ve stejném období jako kamzičník východní.
  • Kamzičník jitrocelový (Doronicum plantagineum) dorůstá výšky až jednoho metru. Může se chlubit bohatě olistěnými chlupatými stonky. Květy potěší v květnu.

Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz

Jana Sramcikova

Láskou ke květinám jsem oplývala už jako malá – to když jsem je s něžností, dvouletému děcku vlastní, vytahovala z květináčů a „vařila“ z nich večeři. Později moje první kapesné padlo na pokojový břečťan a z dětského pokojíčku se rychle stala neprostupná džungle. První nezdary byly pro mě motivací, abych se o nároky svých zelených svěřenců začala zajímat podrobněji. Zahradničení a pěstování okrasných i užitkových rostlin je dodnes mým velkým koníčkem, ke kterému se přirozeně přidalo i vaření a využívání léčivých vlastností (nejenom) tuzemských bylinek. Mou další velkou lásko je Asie, zejména pak Čína a Japonsko, takže pokud chcete vědět, jak se pěstují pivoňky, čím si předcházet bonsaje nebo kterak začlenit do zahrádky bambus, budu přesně váš člověk :)

Zanechte komentář