růže

Vše o řezu růží – selský rozum je důležitější, než přesné počítání puků

Jen málokteré květiny potřebují správný řez tak naléhavě jako právě růže. Ano, poradí si i bez něj, ale nikdy nebudou tak krásné a bohatě kvetoucí. Příkladem může být jakákoli zahrada, ponechaná byť jen na několik let svému osudu.

Pro růže je nejdůležitější zejména jarní řez, který rostliny zároveň zmlazuje. Zatímco divoké růže se o samozmlazování postarají neustálým vyháněním nových výhonů, jejich ušlechtilé sestry to neumí. A jak jim v tom tedy nejlépe pomoci?

Růže zacelují rány jinak než jiné okrasné dřeviny

To je první pravidlo, na které byste měli při řezu růží myslet. Růže totiž své rány nezacelují, nespravují je novým pletivem – pouze je nechávají zaschnout. Dřevo a kůra okolo místa, kde byl řez proveden, postupně odumře. Nikdy proto nesmíte řez provádět blíže než 5-8 milimetrů nad zdravým pukem, který chcete zachovat. V opačném případě o něj velmi pravděpodobně přijdete.

Nůžky musí dřevo řezat, a nikoli drtit. Takové rány se pak hůře hojí. Vždy proto mějte své zahradnické nůžky řádně naostřené a rozhodně se o řez nepokoušejte čímkoliv jiným. Řeznou plochu skloňte směrem od puku – je to důležité, jinak by dešťová voda na puky mohla stékat a způsobovat jejich hnilobu.

Ale pozor, stejně špatný může být i řez, který nad pukem ponechává příliš mnoho místa. Pak hovoříme o tzv čapících. Rychle odumírají a ještě předtím se stávají ideální vstupní branou pro houbové choroby a další onemocnění.

Kdy a jak na hlavní jarní řez růží

Zahradnické nůžky je třeba vzít do ruky brzy na jaře, ihned po přezimování. Podzimní a jarní mrazíky nejsou pro růže tak nebezpečné jako náhlé zvyšování teplot na jaře, proto tento krok neuspěchejte. Zimní ochranu růží proto odstraňte až ve chvíli, kdy už nehrozí mrazivé jarní noci, jež by mohly příliš kontrastovat s vysokými teplotami a pálícím sluncem během teplých jarních dní.

Jarní řez je pro růže důležitý hned z několika důvodů:

  1. Pomáhá upravit tvar keře, omezuje jeho růst v nežádoucích směrech a dává mu žádoucí tvar.
  2. Pomůže dopěstovat opravdu velké a krásné květy na dlouhých stopkách nebo podpoří růst většího množství kvetoucích výhonů – podle odrůdy růže.
  3. Pomůže prodloužit život keře tím, že ho neustále zmlazuje – povzbuzuje také růst nových výhonů.

Nejvhodnějším obdobím pro řez růží jsou dny, předcházející vypučení výhonů. V našich podmínkách jde obvykle o konec března nebo začátek dubna. Brzký jarní řez urychluje kvetení, naopak příliš pozdní ho oddaluje, protože růže už předá část své síly pukům, které jste jí řezem odebrali.

Nejdříve odstraňte staré a zmrzlé dřevo

Jako první svěřte nůžkám ty části, které jeví známky poškození mrazem nebo chorobami. Poté odstraňte i všechny slabé výhonky – ovšem s jednou výjimkou. Je-li keřík růží už tak slabý, neoslabujte ho ještě více a ponechte i výhony, jež byste jindy bez milosti ustřihli. Na silném dřevě se jich naopak bez milosti zbavte, jen celkový habitus zbytečně zahušťují. Zbavte se i těch, které míří do nitra keře.

Po tomto prosvětlení přistupte k samotnému zmlazovacímu řezu. Přihlédněte přitom k celkovému vzrůstu a síle keře, a ponechte jen takový počet puků, který je keř schopen vyživit. Radši méně než více, zní osvědčené pravidlo. A po řádném řezu nezapomeňte ani na vydatné hnojení, které pomůže růžím rychle získat síly.

Řez růží podle jednotlivých druhů

A jak ideální množství puků alespoň trochu správně odhadnout? Postupujte podle doporučení pro jednotlivé skupiny růží.

Velkokvěté růže rostoucí na záhonech seřežte tak, že na jednom výhonu ponecháte nejvýše 3-6 zdravých puků. Jde-li vám jde především o zisk dekorativních květů do vázy, ponechte pouze 3-4 zdravé puky. Výhonů sice vyroste méně, zato budou jejich květy větší.

Bujně rostoucí čajové růže a floribundy je třeba zejména zbavit slabých a špatně natočených výhonů. K hlubšímu řezu přistupujeme teprve ve chvíli, kdy se keře začnou rozrůstat do nežádoucí šíře nebo získávat nevzhledný tvar.

U mnohokvětých růží zasvětíme řez myšlence stejné výšky. Je třeba vytvořit kvetoucí ostrůvky a pásy. U těchto růží je nejtěžší vybrat správný počet ponechaných puků. Počítejte se 3-6 na jeden výhon. Řiďte se však aktuálním stavem rostliny. Opět ponechte raději méně puků než více. Příští jaro můžete svou chybu napravit.

Máte-li v zahradě růže ze skupiny garnetiek, ponechte jim na jaře vždy jen dva až tři puky. A nelekejte se, pokud vám zbude jen několik málo centimetrů keře nad půdou. Velmi rychle se zase rozrostou.

nůžky - Vše o řezu růží – selský rozum je důležitější, než přesné počítání puků

Nejvíce chyb obvykle udělají začínající pěstitelé při řezu popínavých růží. Nezřídka se stává, že pěstitelé dokonce odstraňují veškeré výhony, rostoucí těsně nad místem očkování, protože je považují za divoké a nežádoucí. Ve skutečnosti jde o zdravý projev růstu popínavé růže – díky němu se rostlina stále omlazuje. Měli bychom je tedy chránit, a to na jaře. Řežeme je až následujícího roku, a přitom pečlivě odpočítáváme puky. Ponecháme 3-4, které později vydatně pokvetou. Mnohem lépe budou pučet, skloníme-li je do šikmé nebo vodorovné polohy. Řez jako takový nepotřebují.

U velmi časně kvetoucích popínavých růží zkracujeme na jaře jen výhonky, jevící viditelné známky poškození. Zbytek řezu uskutečníme až po odkvetení. Během něj odstraníme veškeré dřevo starší čtyř let, a to až těsně nad povrchem půdy. Tento krok podpoří bujný růst zdravých nových výhonů.

U remontatních odrůd růží je postup přesně opačný. Mají totiž tendenci se odspodu vyholovat. Proto je třeba odstranit vše, až na jeden až dva nad zdravým výhonkem, ležícím těsně nad povrchem půdy. Tento postup vede k vytvoření jednotlivě vedených samostatných výhonků, které snadno obrůstají a další péči už nepotřebující. Na nich poté zkracujeme už jen slabé vrcholky všech bočních výhonů.

Sadové růže si při řezu příliš nelibují. Naopak,vystačí si jen s úpravou tvaru keře. Stačí je zesvětlovat a tvarovat, případně odstraňovat konce slabých nebo přeschlých výhonů.

Botanické druhy růží jsou na péči náročné nejméně. Budou vám vděčné za odstranění odumřelých, poškozených nebo nemocných částí – více péče jim naopak může škodit.

Miniaturní růže si naopak v hlubokých řezech libují. Každé jaro je zřežte na polovinu jejich velikosti.

Růže stromečkové řežte stejně jako ty keříčkové. Ovšem postupujte o něco hlouběji, abyste omezili hmotnost a objem koruny. Zbavujte se a také všech výhonů, které by mohly tvar koruny jakkoliv narušit.

Zaštipování jako regulace příliš bujných výhonů

Někdy se stane, že na keři vypučí jen jeden jediný – a to nejvýše položený puk. Výsledkem je nadměrně dlouhý, nezdravě vhlížející výhonek. Tento jev se nazývá vystřelování. Stane-li se to do konce května, máte sice šanci na velmi brzký květ, ovšem ten bychom měli raději oželet a mladý výhonek zaštípnout jen na 3-4 zdravé puky. Květů posléze získáte více, ovšem vykvetou později než obvykle.

Dalším důvodem pro zaštipování mohou být tzv. slepé výhony. Jde o výhonek, zakončený pouze listem, tedy bez poupěte. Jestliže je jinak zdravý, stačí mu odřezat vrchol nad nejbližším listem se zdravým pukem. Odtud posléze vyroste plnohodnotný výhon.

Odstraňovat je třeba také tzv. divoké výhony. Ty se od ušlechtilého dřeva liší obvykle světlejší barvou, a také jiným počtem a velikostí přítomných listů. Ty odstraňujeme bez milosti a nejlépe natrvalo. Nespokojíme se potom jen s jejich odříznutím nad vrcholem půdy, naopak. Hlínu odrhneme a ustřihneme výhonek u samého základu. Běžné odtrhávání výhonků, které je tak často praktikováno, jejich růst naopak urychluje.

Letní řez růží se stará o jejich jedinečný tvar

Zatímco jarní řez se stará o vitalitu  a dlouhý život růžových keřů, letní má za úkol umravňovat příliš bujný a nežádoucí růst. Jde vlastně o zkracování příliš rychle rostoucích výhonů velkokvětých a stromečkových růží. Úkolem tohoto řezu je podpora dalšího a bohatého kvetení tak, aby růžový keř vydal tolik květů, kolik jen dokáže. Samozřejmě v závislosti na další péči jako je hnojení, zálivka a vhodné stanoviště.

Je také třeba odstraňovat zvadlé květy. Ale nestačí obyčejné odštípnout květní stopky, stejně jako u narcisů nebo třeba tulipánů. V takovém případě nový květ vyroste příliš vysoko a na příliš slabé stopce. Jeho stopka pak bude vytahaná, příliš tenká a ohebná. Květ je třeba odstranit ve chvíli, kdy ztratí většinu své krásy. Nečekejte, až mu začnou opadávat jednotlivé okvětní lístky a ustřihněte ho. A to s několika centimetry stonku, s přihlédnutím k ideální vzdálenosti od zdravého puku.

U velkokvětých růží pak vždy odřežeme i část stonku s ještě nevyvinutými listy, a to vždy 5-8 mm od zdravého puku. Ovšem zdá-li se nám v tomto místě stonek ještě příliš slabý, bez obav provedeme i hlubší řez.

Aby nové výhony stromečkových růží nerostly dovnitř keře, dbáme na to, aby poslední ponechaný puk směřoval vždy ven – a to při jarním i při letním řezu. Výjimku tvoří jen keře s malým počtem výhonů. Ty se snažíme přespříliš neoslabovat přílišnou redukcí listové plochy.

Zásady podzimního řezu – o květy už nejde

Zásady letního řezu uplatňujeme až do srpna. V září a později je naopak zkracování kvetoucích výhonů o dva listy nežádoucí. Výhonku byste se sice ještě dočkali, ovšem jeho květu už ne. V tomto období proto už dřevo růží šetříme, odstraňujeme jen to nejnutnější a ponecháme mu možnost dobře dozrát před přicházející zimou.

U floribundek nebo polyantek odstraňujeme nejdříve jednotlivé odkvetlé květy,  a pak i celý zbytek soukvětí. Výjimku tvoří pouze zahradní druhy vyšlechtěné tak, aby po odkvetení samy krom květů shazovaly také stopky a sami se tak čistily. Brzké odstraňování nevzhledných květů podporuje další tvorbu poupat. Nepopíráme, že jde v létě o velmi pracný proces, zvláště u větších růžových výsadeb – bohatě se však vyplatí.

Výjimku u odstraňování květů mají pouze botanické druhy růží. U nich je mnohem cennější tvorba šípkových plodů, které mohou zahradě dodat množství barev – a to i hluboko v podzimních měsících. Z těchto šípků je posléze růže možné namnožit i ze semen. Botanické druhy se totiž běžným zakořeňováním řízků nebo tvorbou dceřinných odnoží množí jen velmi těžko.

Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz

Jana Sramcikova

Láskou ke květinám jsem oplývala už jako malá – to když jsem je s něžností, dvouletému děcku vlastní, vytahovala z květináčů a „vařila“ z nich večeři. Později moje první kapesné padlo na pokojový břečťan a z dětského pokojíčku se rychle stala neprostupná džungle. První nezdary byly pro mě motivací, abych se o nároky svých zelených svěřenců začala zajímat podrobněji. Zahradničení a pěstování okrasných i užitkových rostlin je dodnes mým velkým koníčkem, ke kterému se přirozeně přidalo i vaření a využívání léčivých vlastností (nejenom) tuzemských bylinek. Mou další velkou lásko je Asie, zejména pak Čína a Japonsko, takže pokud chcete vědět, jak se pěstují pivoňky, čím si předcházet bonsaje nebo kterak začlenit do zahrádky bambus, budu přesně váš člověk :)

Zanechte komentář