Škvor: Škvory si obvykle spojujeme s nepříjemnými zážitky nebo (v případě ohrožení) s pohromou v kvetoucích ovocných sadech. Ovšem málokdo ví, že v období rozmnožování předvádějí starostlivé škvoří matky chování, jež je v říši hmyzu zcela neobvyklé.
Můžete ho znát i pod lidovým jménem „ušák“, a to nejenom u nás. Přetrvává totiž pověra, podle níž škvor obecný (Forficula auricularia) zalézá v noci do uší svých obětí, kde jim následně roztrhne ušní bubínek. Není to samozřejmě pravda, škvor se člověku vyhýbá. Ovšem někteří exotičtí zástupci tohoto rodu žijí i jako cizopasníci na tělech svých hostitelů – a to nejčastěji hlodavců nebo netopýrů.
V kvetoucích sadech dokáže škvor napáchat značné škody
Co se týče obživy, nepočínají si škvorové zrovna vybíravě. Obvykle jim stačí rostlinné zbytky, spadané ovoce a rozkládající se těla živočichů. Ovšem za sladkým ovocem nebo květy si rádi vylezou i do korun stromů, takže pokud se někde přemnoží, znamenají opravdu vážný problém,
Ovšem pověra, podle nichž jim silné, zahnuté cerky slouží k lovu, rozhodně pravdivá není. Škvoři svoje „nůžky“ ve skutečnosti používají k rozevírání křídel a samozřejmě také k obraně. Ohrožený škvor prohne své tělo dopředu podobně jako štír a začne rozevřenými klíšťkami hrozit. A umí i štípnout, byť v případě škvora obecného rozhodně nejde o nic bolestivého – tedy alespoň pro lidi.
Měli byste vědět: Škvoři se dokáží dožít asi 18 měsíců.
Jedna z nejpečlivějších matek hmyzí říše
Jakmile přijde podzim, začnou se škvoři sdružovat na vhodných suchých místech, kde probíhá páření. Následně se samičky i samci rozprchnou do svých zimních úkrytů. Ovšem zatímco „páni“ škvoři mohou na všechno zapomenout, samičku čeká výběr vhodného místa.
Sem naklade 20-50 bělostných vajíček. Ta jsou však velmi náchylná k napadení houbami a bakteriemi. Stačila by chvíle a celá snůška by byla zničena. Vývoj malých škvorů trvá 5-6 týdnů a po celou tu dobu si samička prakticky vůbec neodpočine. Vajíčka neustále obrací a olizuje, aby je očistila a samozřejmě odstraňuje ta, která houby či plísně napadnou. Nejí a skoro ani nespí.
A o mláďata se stará i po vylíhnutí a to rovných deset ní. Krmí je a chrání, dokud si neprojdou prakticky všemi svlékacími stádii (s každou další odhozenou svlečkou se svým rodičům podobají stále více). Už od druhého larválního stádia se malý hmyz začíná vydávat do okolí na vlastní pěst. Nebývá však výjimkou, že celé škvoří rodinky zůstávají spolu až do podzimu, kdy se definitivně rozejdou do svých úkrytů a na jaře už se znovu nesetkají. Tedy alespoň ne cíleně
Měli byste vědět: Najít tak velké množství škvorů na jednom místě je opravdu raritou, jinak je totiž tento hmyz spíše samotářský. Čerstvě vylíhlé larvy poznáte podle bílé barvy.
Těžkosti škvořího letu
Škvor obecný létá jen výjimečně. Jeho hladké těla a krátké, silné nohy mu daly do vínku spíše rychlý pohyb. Jde zejména o noční zvířátka. Dny tráví zalezlí v úkrytech, kde se oddávají jakémusi polospánku. Chtějí totiž rychle reagovat na nebezpečí.
Potravu jim nejvíce pomáhají hledat jejich dlouhá tykadla. Naopak křídla používají jen výjimečně. Není divu. Vždyť k jejich rozevření potřebuje již zmíněné klíšťky, a navíc mu trvá poměrně dlouho, než je rozloží. Jeho blanitá křídla se totiž musejí vejít pod opravdu malé krovky, což znamená, že se předtím musí složit asi do čtyřiceti malých záhybů. Má jen jeden pár křídel, ten druhý se proměnil právě v ony krovky.
Měli byste vědět: V ČR lze kromě škvora obecného potkat také škvora malého (Labia minor) nebo škvora velkého (Labidura riparia), který dorůstá velikosti až 25 mm.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
