zavareniny

Zavřeniny jsou přívětivější sestřičky zavařenin. Tuhle metodu konzervace uplatníte od jara až do podzimu

Účinných metod na konzervaci plodů přírody není nikdy dost. Pokud ovšem hledáte takovou, která vám v natrhaném ovoci či bylinkách pomůže uchovat všechny prospěšné látky, a to bez přidaného cukru, chemických konzervantů nebo dokonce bez použití tepla, pak budou zavřeniny tipem přesně pro vás.

Jejich výroba je opravdu tak jednoduchá, jak to podle návodu vypadá. Opravdu se jen zavírají, a nic víc. Jak však asi tušíte, má i tahle činnost svá vymezená pravidla, bez nichž to zkrátka nebude fungovat. Tak překonejte počáteční nedůvěru a pusťte se do toho.

Co se hodí do zavřenin

Původně jde o metodu uchování drobného ovoce. Máme na mysli takové, které můžete do jakékoliv menší sklenice volně nasypat, aniž byste ho museli krájet, mačkat, drtit, odpeckovávat nebo něco podobného. Jedině zdravé plody bez chemického ošetření a uchovávané v celku lze totiž do zavřenin použít.

Ovšem s trochou šikovnosti lze tuto metodu používat i na některé typy bylin. Typicky lze takto uchovat ještě pevně zavřená poupata, pupeny nebo jehličí. Takže pokud si chcete nasbírat poupata sedmikrásek pro pozdější přidání do salátů nebo razíte tezi, že mladého smrkového jehličí na čaj není nikdy dost, pak vám zavřeniny ochotně vyjdou vstříc.

V čem vlastně tato metoda spočívá?

jahody - Zavřeniny jsou přívětivější sestřičky zavařenin. Tuhle metodu konzervace uplatníte od jara až do podzimu

Zdroj foto: pixabay

Nepotřebujete k ní nic složitého. Žádný zavařovací hrnec, mikrovlnku, pračku, myšku, sušičku (ano, tady všude se dají různě konzervované potraviny připravovat) – prostě nic. Vůbec nic. Jen několik vymytých a vysušených sklenic, vlastní ruce a plody z vlastní zahrádky. To je totiž důležité. Vše musí být čerstvě utržené a především chemicky neošetřené.

Nejdříve si důkladně vymyjte sklenice. Nechte je kupříkladu vypéct v troubě (20 minut při 180 °C bude stačit), vypařte je horkou vodou nebo prožeňte myčkou na ten nejintenzivnější program. A totéž proveďte s víčky. Čisté sklenice zavíčkujte a vyrazte na zahrádku.

Interval patnácti minut je důležitý, bez něj se zavřeniny nemusí správně uchovat

Abychom se nechlubili cizím peřím – na používání zavřenin nás přivedla konzervace drobného ovoce podle Anastasie popsané v knize Vladimíra Megreho (kniha se přímo jmenuje Anastasia, a rozhodně se nevěnuje zahradničení ani vaření). A kupodivu to opravdu funguje.

A jak na to? Jakmile máte sklenice vyčištěné a zavíčkované, zamiřte s nimi na zahradu. Od jejich otevření máte 15 minut na to, abyste je naplnili čímkoli, co chcete zavřít. Vždy musí jít jen o jeden druh ovoce nebo bylinek. Po 15 minutách nejpozději sklenici dobře uzavřete. A máte vlastně hotovo.

Teď už stačí jen sklenice uložit do spíže a podle potřeby odebírat čerstvé ovoce přímo ke konzumaci. Jak možná ale tušíte, nějaké malé ALE to mít bude.

U konzervace zavřenin vždy dochází k fermentaci

Přece jen – vyhýbáme se použití jakékoliv chemie, cukru či tepla, takže nikdy není možné odstranit ze sklenic všechny bakterie a další mikroorganismy. A to i ve chvíli, kdy dovnitř ukládáte plody dokonale zdravé a bez jakýchkoliv známek poškození (mimochodem – mohou sem přijít i se stopkou).

Postupně ovšem nutně bude ve sklenicích docházet k fermentaci. Samozřejmě v čím chladnější místnosti sklenice uskladníte, tím pomalejší celý proces bude. A jak ho poznáte? Plody začnou pouštět šťávu. Některé se v ní po čase začnou přímo koupat (kupříkladu maliny), u jiných půjde jen o tenkou vrstvičku na dně sklenice (borůvky ve stádiu nepřezrálosti, třešně apod.).

Ovoce nechutná špatně – zachovává si také všechny vitamíny, enzymy a další prospěšné látky. Ale přece jen přítomná fermentace jeho chuť lehce změní. Dokud si však zachovává svou pružnost a voní tak, jako původně, je zcela v pořádku a nemusíte se jeho konzumace obávat. Zaručeně. Vydrží třeba i rok (podle druhu).

Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz

Láskou ke květinám jsem oplývala už jako malá – to když jsem je s něžností, dvouletému děcku vlastní, vytahovala z květináčů a „vařila“ z nich večeři. Později moje první kapesné padlo na pokojový břečťan a z dětského pokojíčku se rychle stala neprostupná džungle. První nezdary byly pro mě motivací, abych se o nároky svých zelených svěřenců začala zajímat podrobněji. Zahradničení a pěstování okrasných i užitkových rostlin je dodnes mým velkým koníčkem, ke kterému se přirozeně přidalo i vaření a využívání léčivých vlastností (nejenom) tuzemských bylinek. Mou další velkou lásko je Asie, zejména pak Čína a Japonsko, takže pokud chcete vědět, jak se pěstují pivoňky, čím si předcházet bonsaje nebo kterak začlenit do zahrádky bambus, budu přesně váš člověk :)

Zanechte komentář

Zavřít