S prvními pokusy o pěstování kdouloní bychom se mohli potkat už ve starověku. Ještě nedávno byly velmi oblíbené i u nás – elegantní tvar stromku, nádherné květy a chutné ovoce – pro zahradníka zkrátka rostlina zn. ideál.
Těžko říci, proč z našich zahrad vymizely, svůj podíl na tom bude asi mít nízká výnosnost, i to že v syrovém stavu jsou plody prakticky nepoživatelné díky své trpkosti. Původně se k nám malé stromky dostaly z Asie a jejich „žlutá jablíčka“ si brzy oblíbili milovníci zavařování a marmelád. Takže pokud hledáte na svou zahradu něco exotického a zároveň tak trochu domácího, jsou rozhodně dobrým tipem.
Chtějte odrůdy s velkými plody
Pomineme-li široký segment kdouloní okrasných, jež dokáží brzo z jara potěšit velkými obvykle sytě růžovými květy, dají se na našem trhu s trochou šikovnosti sehnat i odrůdy „jedlé.“ Nejsnáze je rozdělíme podle tvaru plodů na jablkovité a hruškovité. A po jakých se poohlédnout?
Kdouloně s jablíčkovými plody
- Champion
- Leskovačka
- Portugal/portugalská
- Vranja
Kdouloně s hruškovitými plody
- Konstantinopeler
- No26
- Orange
Nároky na pěstování
Aby se kdouloním dařilo, potřebují výživné lehčí až středně těžké půdy s příměsí písku. PH zeminy by se mělo pohybovat mezi 6-7 a samotné stanoviště je třeba volit slunečné, chráněné proti prudkým větrům. Opačným protipólem jsou půdy těžké a vápenité, v nichž začnou rostliny rychle trpět chlorózou listů.
Ochrana před mrazem je důležitá
Kdouloň patří mezi mělce kořeňující rostliny, takže se na podzim neobejde bez vrstvy chvojí nebo mulčovací kůry. I tak však ráda přesychá, takže ji mimo období, kdy se teploty pohybují od nulou, občas mírně zalijte.
Nemocemi a škůdci netrpí
Na plodech se pouze velmi zřídka projevuje moučnatost, monilióza nebo červivost, jež lze řešit příslušnými postřiky. Žloutnutí listů na mladých výhonech bývá způsobeno vápníkem v půdě a lze ho zvrátit aplikací hnojiv s vyšší obsahem železa.
Tvaruje se stejně jako jabloň
Ani na tvarování není kdouloň náročná, můžete použít stejný postup jako u hrušní nebo jabloní. Nejvíce jí vyhovuje jarní řez, plody se sbírají v září nebo v říjnu. Na stromě však vydrží dlouho, ani ptáci o ně totiž zájem neprojevují.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz