Slunéčka sedmitečná alias berušky jsou na naší zahradě vítanými pomocníky. Dospělce by proto schválně zahubil jen málokdo, ovšem o larvách případně kuklách to bohužel neplatí. Naučte se rozpoznat jejich vývojová stádia, abyste nechtěně neublížili tam, kde nechcete.
Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) je u nás rozhodně nejznámější, ale existuje i množství dalších druhů a všechny stojí za to chránit. Nepočítáme-li tedy invazivní slunéčko východní (Harmonia axyridis). Druhým nejznámějším druhem je slunéčko dvoutečné (Adalia bipunctata) a v ČR bychom jich našli ještě dalších sedmdesát. Ale pojďme se podrobně podívat právě na slunéčko sedmitečné.
Kuklu slunéčka si můžete splést s mandelinkou
Milovníkům přírody něco takové přijde nemyslitelné (stejně jako tolik obávaná záměna medvědího česneku s konvalinkou), ovšem faktem zůstává, že každý z nás byl někdy začátečník a nikdo nemůže vědět všechno. Tak proč se nedovzdělat? I jeden jediný osvícený obyvatel zahrádkářské kolonie dokáže zachránit populaci slunéček pro široké okolí.
Dospělá slunéčka sedmitečná jsou vcelku jasná. Ovšem pokud byste měli pochybnosti o jiných druzích, podívejte se na jejich tykadla. Jsou-li krátká a nitkovitá, máte před sebou berušku. Naopak delší a masivnější tykadla jsou typickým znakem mandelinky.
Larvy slunéček jsou protáhlé, šedomodré až černé se světlými skvrnami (oproti tomu larvy obávané mandelinky bramborové jsou spíše obtloustlejší, oranžovo-červené a s černými skvrnami). Navíc povrch jejich těla pokrývají svazky typických štětinek (u mandelinek tento znak opět chybí). Jiné druhy slunéček mohou být vybarveny i téměř do bíla, štětinky jsou však přítomné vždy. Při pohledu na samotnou larvu je okamžitě jasné, že jde o dravce – šest silných nohou vás prostě nemůže nechat na pochybách.
O něco horší je to s kuklami. Ty se totiž nápadně podobají larvám mandelinky. A na první pohled vám může ujít fakt, že jsou vlastně pevně spojeny s podkladem, nehýbou se a i jejich tvar je maličko jiný. A stačí se několikrát pozorně podívat a propříště už poznáte slunéčka (a všechny jejich stádia) od mandelinek a dalších škůdců na první pohled.
larva slunéčka
Beruškám můžete pomoci i jinak – myslete na zimoviště
Nestihli jsme ještě zmínit, že všechny vývojová stádia slunéček jsou velmi citlivá na použití jakýchkoliv chemických přípravků. Jestliže už tedy na zahradě postřiky použít musíte, snažte se je maximálně zacílit na konkrétní místo bez většího přesahu do okolí (pozor na větrné počasí!) A je-li to možné, ponechte jim na zahradě starý strom, nekultivovaný okraj zahrady s množstvím houštin apod. Přirozených zimovišť, jako jsou remízky nebo zarostlé meze, totiž v naší přírodě rychle ubývá.
Měli byste vědět: Snad ještě systematičtěji než larvy slunéček jsou na našich zahrádkách likvidovány larvy lumčíků žlutonohých. Napadají totiž housenky bělásků (tedy nejenom jich), a když jejich tělo opustí (poté, co je zevnitř sežerou), zakuklí se vedle něj. A právě tyto žluté kukly přijdou mnoha zahrádkářům nápadné – považují je za vajíčka, navíc jim hyzdí jejich oblíbenou kapustu nebo zelí. Sami se tak však připravují o další generaci užitečných pomocníků, kteří dokáží housenky na jejich záhonech držet pěkně zkrátka. Listy s lumčíky tedy rozhodně nelikvidujte, místo toho je uložte někde na klidné místo v zahradě a dopřejte jim čas k dokončení vývoje. Ony se na oplátku postarají o housenky bělásků.
O slunéčku východním
Když už jsme tuto problematiku v úvodu nakousli, vyplatí se jí věnovat ještě pár řádků. Tento hmyz pochází původně z Asie, ovšem díky své velké efektivitě při boji s mšicemi byl ve 20. století uměle vysazován v USA. Odtud se rozšířil do Evropy, kde navíc došlo ke křížení s původně bezkřídlými formami slunéček, chovaných pro ochranu skleníkových rostlin. A právě tady stojí počátek evropské invazní populace. Slunéčko východní (někdy také slunéčko americké) totiž kromě mšic likviduje i drobnější larvy jiných slunéček. Poznáte ho podle velkého množství teček(může jich mít až devatenáct), jeho druhou formu (tzv. melanickou) pak podle černých krovek s červenými puntíky.
Nejvíce na sebe upozorňují na podzim. Zatímco ve své domovině se před příchodem chladného počasí schovávají ve štěrbinách skal, u nás hromadně nalétávají do bytů a domů (kvůli nedostatku jiných úkrytů). Citlivějším lidem však mohou jejich výměšky vadit, hrozí dokonce alergické reakce na kůži a později i dýchací obtíže (při vdechování prachu z mrtvých slunéček).
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
